V dnes pouštní oblasti Mexika našli paleontologové skvěle zachované pozůstatky nového druhu mořského plaza starého 93 milionů let. Jeho tělo zůstalo v tak vynikajícím stavu, že na něm vědci objevili i zbytky tkáně.
Plesiosauři byli jedni z vládců druhohorních moří. Ti největší známí měřili až 15 metrů, ale možná existovaly ještě větší exempláře – lebka jednoho z nich naznačuje, že mohli existovat 17–20metroví obři, z nichž musel mít strach celý pravěký oceán. Z nově popsaného plesiosaura, který dostal jméno Mauriciosaurus fernandezi, ale musely mít obavy jen malé ryby. Nově objevený druh byl totiž s délkou necelých dvou metrů a s rozpětím ploutví jen 120 centimetrů mezi plesiosaury zřejmě jeden z nejmenších.
Důkazy o životě mořských plazů jsou rozesety po celém světě. Většinou jde o zkamenělé kosti – otisky kůže nebo dokonce jemné tkáně jsou extrémně vzácné. U těch nejlépe zachovaných fosílií se podařilo popsat texturu kůže na ploutvích. Nově objevená fosílie je v tomto ohledu výjimečná – otisk tkáně a kůže se dochoval i z krku, ocasu a těla. U plesiosarů je to tak výjimečné především proto, že tito tvorové měli nejspíš velmi tenkou kůži, která se ani zachovat nemohla.
„Tento exemplář, který se našel, je jeden z nejkompletnějších a to nejen kvůli kostem, které se zachovaly, ale i kvůli textuře tkáně. Mauriciosaurus je první plesiosaurus na světě s tak dochovanými detaily. Taky se jedná o zcela nový druh. To vše nám pomáhá utvořit si obrázek o těchto zvířatech, která vyhynula na konci éry dinosaurů,“ uvedl paleontolog Wolfgang Stinnesbeck, jenž tvora popsal.
Zkamenělina byla objevena ve vápencovém dole na severovýchodě Mexika nedaleko vesnice Vallecillo. Před sto miliony lety se zde místo pouště nacházelo moře. Jméno pak dostal na počest Maurícia Fernandéze – nadšeného sběratele zkamenělin, který fosílii věnoval vědě. „Vnímám to jako závazek mé zemi, která má jedno z největších paleontologických nalezišť na světě a jedny z nejhorších zákonů, které zcela nedostatečně fosílie chrání,“ uvedl.
