V Brně se učí historie podle videohry Kingdom Come. Podívejte se, jak přednášky vypadají

Výuku dějin na Masarykově univerzitě v Brně obohatil od tohoto semestru nový předmět – ukazuje složitost i krásu historie na české videohře Kingdom Come: Deliverance.

Celý podzimní semestr se pracovníci Ústavu pomocných věd historických a archivnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity spolu s přizvanými hosty v novém předmětu věnují předhusitskému období českých dějin. Právě k němu přivedla hráče po celém světě počítačová hra Kingdom Come: Deliverance.

Podívejte se na záznamy z prvních tří přednášek:

Vědce na Ústavu pomocných věd historických a archivnictví oslovila snaha autorů pokusit se udržet hru „realistickou“ a informovat v ní o zajímavé kapitole našich dějin. Začlenění hry do výuky byl původně studentský nápad, který padl během nezávazné debaty v ústavní knihovně.

Proč počítačová hra?

Nový předmět, který se hře Kingdom Come věnuje, se vyučuje od podzimního semestru. „Jeho cílem je jednak představit studentům dobu, ve které se hra odehrává, ale současně také názorně ukázat rozdíl mezi tím, jak vytváří obraz o minulosti historik, a tím, jak dějiny představuje popkultura,“ uvedl Stanislav Bárta z výše jmenovaného ústavu.

„Vzhledem k zasazení do českého středověku a prohlášení autorů o věrném zobrazení historické reality hra samozřejmě nemohla jeden z našich vědeckých týmů na FF nechat chladným,“ uvedla Martina Fojtů z tiskového odboru Masarykovy univerzity.

Vědci brněnské pobočky mezinárodního podniku Regesta imperii se zabývají právě dobou, do níž je děj hry zasazen, tedy obdobím panování Václava IV. a Zikmunda Lucemburského. „Ten však nezanechal ve virtuálním světě vytvořeném Danielem Vávrou zrovna pozitivní stopu,“ dodala Fojtů.

  • Hra se odehrává v jednom z nejbouřlivějších období českých dějin, několik let před „husitskou krizí“. Země bez vládce je na pokraji občanské války, krajem se pohybují skupiny německých i rakouských žoldnéřů, o trůn usiluje uherský král Zikmund. Jak to celé dopadne, má v rukou postava, za kterou hraje hráč. Ten se vtělí do kovářského synka Jindřicha, který bude měnit dějiny, nebo si jen užívat dokonalého ponoru do dobové atmosféry.

„Kingdom Come je spíše historickým románem či filmem vyprávěným pouze pomocí jiné technologie a nutno zdůraznit, že v rámci žánru excelentně. Velký epický příběh tohoto střihu si více než jemné nuance dynastické politiky a spletitost vztahů středověké společnosti žádá silný motiv. Tvůrci tak zasadili do kulis velkých dějin malé dobrodružství osobní pomsty, kde je na první pohled zřejmé, kdo je padouch a kdo hrdina. Kde nemusíte váhat, na čí stranu se postavit. Nemůžete ale očekávat, že se z něj dozvíte, jak to doopravdy bylo,“ hodnotí hru brněnští historici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled