Užívání silných odrůd marihuany je spojené se vznikem psychóz, varuje časopis Lancet

Užívání marihuany s vysokým obsahem látky THC je spojené s rizikem vzniku psychóz, například schizofrenních anebo paranoidních stavů. Uvádí to rozsáhlý výzkum,  který vznikal v jedenácti evropských zemích a Brazílii. Tato práce není první, která na hrozbu psychóz upozorňuje, ale její důkazy patří k těm zatím nejsilnějším.

Marihuana byla v minulých dvou desetiletích dekriminalizována a legalizována v řadě evropských zemí i v mnoha státech USA. Ale současně za stejnou dobu vzrostlo množství látky THC v marihuaně čtyři až pětkrát.

„Používání marihuany s vysokou koncentrací látky THC má horší dopad na duševní zdraví než slabší látky této drogy,“ uvedla hlavní autorka studie Marta Di Fortiová. „Výsledky našeho výzkumu také poprvé ukazují, jak užívání marihuany ovlivňuje výskyt psychotických onemocnění v populaci.“ 

Podle studie, která vyšla v prestižním odborném časopise The Lancet, je marihuana s vysokým obsahem THC spojená s 30–50 procenty nových případů psychóz.

Ukázalo se, že ve sledovaných zemích byl každý pátý případ psychózy spojený s každodenním užíváním marihuany. A každý desátý případ byl spojený s užíváním vysoce účinné marihuany.

Podle autorů studie by se v Evropě dalo zabránit nejméně 12 procentům všech nových případů psychóz, pokud by neexistovaly silné odrůdy marihuany, jako jsou například trainwreck, gorilla glue nebo hindu kush.

Vědci intenzivně studovali situaci v Amsterdamu, který bývá označován za hlavní město marihuany. Uvádí, že v této metropoli by se množství psychóz snížilo z 38 případů na 100 000 obyvatel na pouhých 19. V Londýně by došlo k poklesu ze 46 na 32 případů na 100 000 obyvatel.

„Jak se v mnoha zemích a státech mění právní status marihuany, a čím více se zabýváme léčivými účinky některých odrůd marihuany, je v zájmu veřejného zdraví důležité, abychom zvážili možné negativní dopady spojené s každodenním užíváním marihuany, zejména jejích vysoce účinných variant,“ říká Di Fortiová.

Jak vypadal výzkum

Vědci svůj výzkum začali tím, že našli všechny známé případy psychóz, které ve zkoumaných oblastech vypukly v letech 2010–2015. Takových případů našli 901. Pak zdravotní záznamy těchto lidí srovnali s daty o 1237 zdravých dospělých, aby poznali faktory spojené s psychózami. Od všech osob vědci získali kompletní údaje o tom, jaká je jejich spotřeba marihuany a dalších drog. A také věděli, jaké druhy marihuany zkoumaní lidé užívali.

30 procent pacientů, kteří zažili psychotický záchvat, bylo každodenními uživateli marihuany. U silných druhů marihuany to bylo dokonce 37 procent pacientů. I když vědci vyloučili všechny možné sociální faktory, bylo užívání marihuany spojené s psychózami třikrát častější než u lidí, kteří tuto látku nikdy neužívali. U silných druhů marihuany bylo toto spojení dokonce pětkrát častější.

Spojení mezi užíváním marihuany a mentálními poruchami bylo sice v této studii velmi silné, autoři práce ale nejsou schopní potvrdit, že by se jednalo o vztah příčinný – tedy, že by užívání marihuany přímo způsobovalo psychózy. Je totiž samozřejmě také možné, že lidé s psychotickými problémy častěji užívají marihuanu.

Množství menších studií ale silně naznačuje, že tento vztah příčinný opravdu je. Podle Davida Nutta z Imperial College v Londýně je důležité uvědomit si, že THC vyvolávalo prokazatelně psychotické stavy u jinak zdravých dobrovolníků, kteří neměli žádné predispozice k duševním nemocem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 1 hhodinou

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 13 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 18 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 21 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.