Co důležitého se stalo v prvním dubnovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který uvidíte v neděli v 18:30 na ČT24.
Týden ve vědě: Od nesmrtelných prasečích buněk po neznámého dino-ptáka
Vědci dokázali vrátit život buňkám v mozcích mrtvých prasat
Tým vědců z americké Yaleovy univerzity dokázal až na 36 hodin obnovit cirkulaci krve do mozků z mrtvých prasat, a přivést tak miliardy mozkových buněk zpět k životu. O pokusech, které „by mohly změnit definici smrti“, informoval tento týden magazín MIT Technology Review.
Projekt před měsícem popsal vedoucí týmu Nenad Sestan na mítinku v americkém Národním ústavu zdraví (NIH). Podrobné výsledky experimentu ale zatím nejsou veřejně známé a čekají na publikaci v odborném časopise. Sestan je ale podle MIT Technology Review na březnové přednášce označil za „nečekané“ a „ohromující“, neboť miliardy individuálních buněk byly po napojení na umělý krevní oběh zdravé a schopné běžné činnosti.
Na nebi je vidět nová hvězda, oznámili astronomové. Nova se objevila v souhvězdí Persea
Na konci dubna zaskočil astronomický svět japonský vědec Yuji Nakamura, když oznámil, že se na obloze objevila hvězda, která nikdy předtím nebyla vidět pouhým okem. Astronom poprvé pozoroval nečekané vzplanutí hvězdy Vo392 v souhvězdí Persea. Existovala sice i dříve, ale byla natolik málo jasná, že k jejímu pozorování bylo zapotřebí hvězdářských dalekohledů. Jedná se o proměnnou hvězdu UG, jejíž jasnost se pohybuje normálně mezi 14–17 mag, v současné době však její jasnost stoupla až na 6,2 mag.
To znamená, že je vidět dostatečně dobře i malým dalekohledem, jako je třeba lovecký triedr, ale lidé s dobrým zrakem by ji na dokonale temné a čisté obloze mohli vidět i pouhým okem. Astronom John Bortle říká: „Jde o unikátní případ v dějinách astronomie proměnných hvězd.“
WHO: Devět lidí z deseti dýchá znečištěný vzduch. Ročně kvůli tomu umře sedm milionů osob
Sedm milionů lidí na celém světě každoročně umírá v důsledku znečištění ovzduší. Ve své nové zprávě to uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž se tento údaj za posledních šest let prakticky nezměnil. Ve vyspělých zemích se kvalita ovzduší podle WHO sice zlepšuje, v řadě rozvojových států je ale naopak situace čím dál horší.
Globálně pak devět z deseti lidí na planetě dýchá znečištěný, či přímo velmi nebezpečný vzduch. Hladina kontaminace silně závisí na finančních možnostech vlád v příslušných zemích a na jejich ochotě proti znečištění ovzduší bojovat, poznamenala WHO. Více než 90 procent úmrtí, k nimž přispívá znečištění ovzduší, připadá na země s nízkými či středními příjmy, především v Asii a v Africe.
Jak mluvit perfektně anglicky? Klíčem je začít se učit už jako dítě
Velké množství důkazů naznačuje, že naučit se nový jazyk je pro dospělého mnohem složitější než pro děti nebo dospívající. Vědci proto nyní studují, jaká období lidského života jsou pro tuto činnost nejvhodnější. Podle velké studie, která vznikla na Massachusettském technologickém institutu (MIT), je ideální začít s cizí řečí už před desátým rokem života.
Cichlidy se naučily, jak přemoci mazanou rybí kukačku, ukázal výzkum českých biologů
Peřovec kukaččí své české jméno získal podle své strategie rozmnožování. Tato ryba totiž podkládá své jikry cichlidám z afrického jezera Tanganika, které jsou příkladnými rodiči svých potomků a starají se o ně ve vlastním hrdelním vaku. Mláďata peřovců se líhnou dříve než vlastní potomci hostitelských cichlid a začnou požírat jejich jikry. Tato strategie se nazývá hnízdní parazitismus a je jediným známým příkladem mezi obratlovci mimo ptačí říši.
Tým českých vědců z Ústavu biologie obratlovců nyní jako první provedl experimentální studii s těmito zajímavými rybami, aby zjistil, že hostitelské ryby využívají zkušenosti a jsou schopny naučit se, jak cizí jikry odmítat.
Národní muzeum 150 let netušilo, že má nejstarší suchozemskou rostlinu na světě
Vědcům z Národního muzea se podařilo najít světový unikát – větévku nejstarší dosud objevené suchozemské rostliny. Její tělo uložené v sopečných usazeninách před 432 miliony lety dokazuje, že tehdejší suchozemská flóra už byla schopna produkovat kyslík, a musela mít proto zelenou barvu. Objev oznámili vědci z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Geologického ústavu Akademie věd ČR ve vědeckém časopise Nature Plants.
Čelisti dinosaura, mozek ptáka. V USA našli pozůstatky pozoruhodného tvora
V USA se našly zachované fosilie pravěkých ptáků ichthyornisů. Měli ještě znaky dinosaurů, ale také už ptáků.
Mořský pták, který žil před 85 miliony let v oblasti teplého a mělkého moře, jež kdysi rozdělovalo severoamerický kontinent, se podle vědců vyznačoval překvapující směsicí znaků dinosaurů a moderních ptáků. Odborníci informovali o nálezu čtyř nových fosilií ichthyornise, který měl jak zobák, tak zuby a který žil podobným stylem jako dnešní racci.
