Tým vědců z americké Yaleovy univerzity dokázal až na 36 hodin obnovit cirkulaci krve do mozků z mrtvých prasat, a přivést tak miliardy mozkových buněk zpět k životu. O pokusech, které „by mohly změnit definici smrti“, informoval tento týden magazín MIT Technology Review.
Vědci dokázali vrátit život buňkám v mozcích mrtvých prasat
Projekt před měsícem popsal vedoucí týmu Nenad Sestan na mítinku v americkém Národním ústavu zdraví (NIH). Podrobné výsledky experimentu ale zatím nejsou veřejně známé a čekají na publikaci v odborném časopise. Sestan je ale podle MIT Technology Review na březnové přednášce označil za „nečekané“ a „ohromující“, neboť miliardy individuálních buněk byly po napojení na umělý krevní oběh zdravé a schopné běžné činnosti.
Ačkoli nic nenaznačuje, že by prasečí mozky oddělené od těl při pokusu nabyly vědomí, počin vědců z Yaleu nicméně otevírá nové možnosti pro velice detailní laboratorní studium nedotčených mozků.
„Zároveň uvádí na scénu bizarní novou možnost prodloužení života, pakliže by někdy měly být samostatné lidské mozky udržovány na přístrojích,“ napsal MIT Technology Review.
Revoluční výzkum začal zhruba před čtyřmi lety a na jeho konci je systém nazvaný BrainEx. Ten sestává z čerpadel, trubiček, topných tělísek a pytlíků s umělou krví ohřátou na tělesnou teplotu. Tekutina po napojení na prasečí mozek začne až do oblastí hluboko v jeho nitru dopravovat kyslík. Sestanův tým experimentoval se 100 až 200 mozky, které dostal z jatek, a „oživit“ je dokázal až na 36 hodin.
Transplantace mozků jsou nemístné
„Ty mozky možná jsou poškozené, ale pakliže jsou buňky živé, jedná se o živoucí orgán,“ řekl ředitel psychiatrického výzkumu na massachusettském ústavu Broad Institue Steve Hyman, který byl jednou z osob seznámených s výzkumem. „Je to extrém technických poznatků, ale ne zas tak rozdílný od přechovávání ledviny,“ dodal.
Sestan navíc údajně řekl, že testovaná metoda by pravděpodobně fungovala i u jiných zvířecích druhů včetně primátů. Hyman ale ihned zdůraznil, že naděje na prodloužení života prostřednictvím transplantace mozku do nového těla jsou nemístné. Takový zákrok prý „není ani zdaleka možný“.
Sestan se však domnívá, že lidské mozky oddělené tímto způsobem od těla by mohly sloužit pro testování nových metod léčby rakoviny nebo Alzheimerovy choroby.
