Cichlidy se naučily, jak přemoci mazanou rybí kukačku, ukázal výzkum českých biologů

Peřovec kukaččí své české jméno získal podle své strategie rozmnožování. Tato ryba totiž podkládá své jikry cichlidám z afrického jezera Tanganika, které jsou příkladnými rodiči svých potomků a starají se o ně ve vlastním hrdelním vaku. Mláďata peřovců se líhnou dříve než vlastní potomci hostitelských cichlid a začnou požírat jejich jikry. Tato strategie se nazývá hnízdní parazitismus a je jediným známým příkladem mezi obratlovci mimo ptačí říši.

Tým českých vědců z Ústavu biologie obratlovců nyní jako první provedl experimentální studii s těmito zajímavými rybami, aby zjistil, že hostitelské ryby využívají zkušenosti a jsou schopny naučit se, jak cizí jikry odmítat.

Peřovec kukaččí (Synodontis multipunctatus) žije v jezeře Tanganika ve východní Africe. Pro své rozmnožování využívá strategii, která se nazývá hnízdní parazitismus. V praxi to znamená, že své oplodněné jikry podkládá jiným rybám. Laicky řečeno starost o své potomstvo přenechá jiným druhům ryb. Tento případ je zajímavější o to, že hostitelské ryby (ty, které se o kukaččí potomstvo v nevědomosti starají), nechávají vylíhnout svá vlastní mláďata v ústní dutině. Jedná se o tlamovce ze skupiny afrických cichlid.

Samice tlamovce kladou po námluvách jikry do připraveného hnízda a následně je sbírají ústy. K oplodnění dochází rovněž v ústní dutině, kam samice nasaje spermie. Jikry se vylíhnou během několika dní a malé rybky zůstávají nadále v ústech po dobu dvou až tří týdnů, dokud se jim nevstřebá žloutkový vak a nejsou schopny samostatného stravování. Tento způsob péče o mláďata brání tomu, aby se jikry staly kořistí predátorů, navíc u cichlid jde o celkem běžný způsob rozmnožování.

Tlamovec
Zdroj: Ústav biologie obratlovců AV ČR

Kukaččí ryba narušuje harmonický průběh rozmnožování tlamovců těsně před tím, než samice sebere vlastní jikry do tlamy. Do hnízda totiž peřovec hbitě naklade své vlastní oplozené jikry (tření obou druhů tak probíhá souběžně), které se však líhnou dříve než hostitelské. Malé „kukačky“ si pak jako první chod naservírují své nevlastní sourozence.

Tlamovci se umí poučit ze svých omylů

I když se zdá, že investice tlamovců do svého potomstva v tomto případě byla marná, není tomu tak vždy. Vědci z české akademie věd ve svých experimentech dokázali, že tlamovci se ze svého omylu umějí poučit. Ty samice, které již s kukaččí rybou měly čest, byly schopny podruhé cizí vejce lépe rozpoznat a odmítnout. Ale jen ty ryby, které s peřovci žijí i v přírodě – tlamovci z jiných afrických jezer tohoto učení schopni nejsou.

Přes velké úsilí mnoha týmů trvalo více než 30 let, než někdo dokázal tento způsob parazitismu sledovat v laboratorních podmínkách. Tato studie otevírá cestu k lepšímu pochopení hnízdního parazitismu, unikátního způsobu rozmnožování v živočišné říši.