Světový úspěch české medicíny: IKEM se stal školicím centrem pro operace s umělým srdcem

Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) se stal celosvětovým školicím centrem, kde se budou lékaři učit voperovat umělé srdce Carmat. Přístroj plně nahrazuje lidské srdce, používá se pro pacienty se srdečním selháním. Český pacient žije s tímto biokompatibilním srdcem osm měsíců.

Umělé srdce tohoto typu dostalo na celém světě deset pacientů, ve druhé fázi klinické studie se počítá s dalšími deseti. Hlavním řešitelem pro druhou část studie se stal přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka. „Tím, že jsme v pomyslné polovině studie a máme za sebou prokazatelné výsledky, si můžeme dovolit některé procesy urychlit a standardizovat, ale zároveň i postupně rozšiřovat kritéria indikace,“ popsal Netuka.

Češi na špičce

Ve Francii bylo první umělé srdce Carmat pacientovi voperováno v roce 2013. Další operace provedli v nemocnici v kazašské Astaně a v IKEMu, jehož odborníci se na operaci připravovali několik let. Čtvrtým pracovištěm, kde umělé srdce použili, byla nemocnice v Kodani. První francouzský pacient žil 75 dní, další ze srpna 2014 podle médií devět měsíců.

Českým pacientem, který žije s umělým srdcem od loňského listopadu, byl tehdy osmašedesátiletý muž. Jeho nemocné srdce lékaři nahradili mechanickým na baterie, které má stejnou stavbu jako lidské, jen je asi třikrát těžší. Po osmihodinové operaci nemá kromě zákazu koupání a nutnosti nosit stále s sebou tašku s bateriemi žádná omezení.

Operace byla součástí klinické studie, během které se srdeční náhrada testuje. Nemocnice je proto vázána mlčenlivostí, nemůže ani uvést, kolika pacientům stejnou náhradu voperovala.

Lidem čekajícím na transplantaci srdce pomáhají i jiné mechanické náhrady. Většinou jde o pumpu, která se voperuje k jejich nemocnému orgánu. V průměru se podaří zachránit asi 80 procent pacientů, kteří se dočkají transplantace. Těch bylo loni 74, provádí je kromě IKEMu i další české nemocnice. Letos jich podle Koordinačního střediska bylo za první pololetí 40, na nové srdce čeká 94 Čechů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 2 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 7 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...