Světový úspěch české medicíny: IKEM se stal školicím centrem pro operace s umělým srdcem

Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) se stal celosvětovým školicím centrem, kde se budou lékaři učit voperovat umělé srdce Carmat. Přístroj plně nahrazuje lidské srdce, používá se pro pacienty se srdečním selháním. Český pacient žije s tímto biokompatibilním srdcem osm měsíců.

Umělé srdce tohoto typu dostalo na celém světě deset pacientů, ve druhé fázi klinické studie se počítá s dalšími deseti. Hlavním řešitelem pro druhou část studie se stal přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka. „Tím, že jsme v pomyslné polovině studie a máme za sebou prokazatelné výsledky, si můžeme dovolit některé procesy urychlit a standardizovat, ale zároveň i postupně rozšiřovat kritéria indikace,“ popsal Netuka.

Češi na špičce

Ve Francii bylo první umělé srdce Carmat pacientovi voperováno v roce 2013. Další operace provedli v nemocnici v kazašské Astaně a v IKEMu, jehož odborníci se na operaci připravovali několik let. Čtvrtým pracovištěm, kde umělé srdce použili, byla nemocnice v Kodani. První francouzský pacient žil 75 dní, další ze srpna 2014 podle médií devět měsíců.

Českým pacientem, který žije s umělým srdcem od loňského listopadu, byl tehdy osmašedesátiletý muž. Jeho nemocné srdce lékaři nahradili mechanickým na baterie, které má stejnou stavbu jako lidské, jen je asi třikrát těžší. Po osmihodinové operaci nemá kromě zákazu koupání a nutnosti nosit stále s sebou tašku s bateriemi žádná omezení.

Operace byla součástí klinické studie, během které se srdeční náhrada testuje. Nemocnice je proto vázána mlčenlivostí, nemůže ani uvést, kolika pacientům stejnou náhradu voperovala.

Lidem čekajícím na transplantaci srdce pomáhají i jiné mechanické náhrady. Většinou jde o pumpu, která se voperuje k jejich nemocnému orgánu. V průměru se podaří zachránit asi 80 procent pacientů, kteří se dočkají transplantace. Těch bylo loni 74, provádí je kromě IKEMu i další české nemocnice. Letos jich podle Koordinačního střediska bylo za první pololetí 40, na nové srdce čeká 94 Čechů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 3 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 4 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 4 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...