Svět čelí podle WHO deseti největším hrozbám. Patří tam i odpírání očkování

Svět čelí mnoha zdravotním hrozbám. Patří mezi ně podle WHO šíření nemocí, jimž by se dalo zabránit očkováním, choroby odolné na antibiotika, ale také stále více případů civilizačních chorob nebo dopady klimatických změn.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vytvořila pětiletý strategický plán, který se soustředí na tři oblasti. V každé z nich se objevuje číslovka miliarda: 

  • Zajistit miliardě lidí navíc základní zdravotní péči
  • Zajistit, aby bylo o miliardu lidí více chráněno před zdravotnickými krizemi
  • Zajistit, aby o miliardu lidí více než dnes mělo obecně lepší zdravotní podmínky

Aby se tyto závazky podařilo splnit, popsala WHO deset oblastí, které v horizontu pěti let budou představovat z hlediska medicíny a zdravotnictví největší výzvy.

Znečištění ovzduší a klimatické změny

Devět lidí z deseti každý den dýchá znečištěný vzduch. Pro rok 2019 je znečištění ovzduší vůbec nejhorší environmentální hrozbou. Mikroskopické částice, takzvaný mikroprach, ze znečištění ve vzduchu se mohou dostat do dýchacího i oběhového systému, kde poškozují plíce, srdce i mozek. Každoročně kvůli nim zemře odhadem sedm milionů lidí.

Asi devadesát procent těchto úmrtí zaznamenávají nízkopříjmové a středněpříjmové země. Za nebezpečné částice mohou především průmysl, doprava, ale i zemědělství a vaření na špinavých zdrojích.

Hlavní příčinou znečištění ovzduší je spalování fosilních paliv, což je současně primární příčina klimatických změn, které poškozují lidské zdraví zase jinými způsoby. Podle předpovědí WHO mezi roky 2030 a 2050 zemře kvůli klimatickým změnám 250 tisíc lidí ročně – na malárii, průjmová onemocnění nebo tepelný stres.

Civilizační choroby

Cukrovka, rakovina, srdeční nemoci. Tyto civilizační nemoci jsou dohromady zodpovědné za nejméně 70 procent úmrtí celosvětově, tedy jde asi o 41 milionů lidských životů ročně. Do tohoto čísla patří i 15 milionů lidí ve věku mezi 30 a 69 lety, kteří zemřou předčasně.

Také u těchto úmrtí jde především o nízko- nebo středněpříjmové země. Rizika zmíněných nemocí jsou způsobena pěti hlavními faktory: kouřením, nedostatkem pohybu, nadužíváním alkoholu, nezdravou stravou a znečištěním vzduchu.

Všechny tyto faktory zvyšují problémy s duševním zdravím, které mohly vzniknout už v raném věku. Polovina duševních nemocí vzniká ve věku čtrnácti let, ale většina případů není rozpoznaná. Důsledek: sebevražda je druhá nejčastější příčina úmrtí ve věku 15–19 let.

Globální chřipková pandemie

Svět bude čelit další globální chřipkové pandemii. Je to jisté, otázkou je jen, kdy se to stane a jak vážné to bude. Globální obranné mechanismy jsou jen tak účinné jako nejslabší články ve zdravotních systémech jednotlivých států.

WHO neustále sleduje chřipkové viry po celém světě, aby mezi nimi našla kmeny, které by mohly způsobit potenciální pandemii. Do tohoto celoplanetárního systému je zapojeno 153 institucí a 114 států.

WHO také každý rok doporučuje, proti kterým kmenům se dát očkovat; pokud by došlo ke krizové situaci, je světová organizace připravena jednat globálně.

Zranitelná a krizová prostředí

Asi 22 procent celosvětové populace, tedy 1,6 miliardy lidí, žije v místech, kde trpí dlouhodobými krizemi. Stojí za nimi kombinace sucha, hladomoru, válečných konfliktů nebo nucených přesunů obyvatelstva. Důsledkem jsou velmi nekvalitní zdravotnické služby pro obyvatele těchto částí světa.

Nefunguje tam mnohdy ani základní zdravotní péče. Tyto oblasti existují téměř ve všech oblastech světa. WHO na ně chce napřít ještě větší pozornost než nyní.

Odolnost proti antibiotikům

Takzvaná antibiotická rezistence je schopnost mikroorganismů čím dál více odolávat antibiotikům. Ta sice lidstvu dala možnost bránit se úspěšně řadě nemocí, ale jejich éra podle OSN končí. Čím dál víc mikroorganismů se učí jim odolávat – a hrozí, že se lidstvo vrátí do doby, kdy bylo neschopné léčit záněty, tuberkulózu nebo salmonelózu. Také by to mělo negativní dopad na schopnost léčby chemoterapií.

Už jen odolnost proti lékům, které léčí tuberkulózu, by znamenala velký problém. V minulosti na ni umíralo asi 1,6 milionu lidí ročně. Roku 2017 přitom bylo asi 600 tisíc případů, kdy tuberkulóza odolávala nejúčinnějšímu léčivu rifampicinu.

WHO se snaží vytvořit globální akční plán, který by měl hledat nejrůznější cesty, jak palčivost tohoto problému zmenšit.

Ebola a další nové nemoci

Během roku zažila Demokratická republika Kongo dvě epidemie eboly, obě ve městech s více než milionem obyvatel. Přitom jedno z těchto míst se nachází v aktivní válečné zóně.

To podle WHO ukazuje, že v případě vysoce nakažlivých chorob, jako je právě ebola, jde vždy o kontext. Pokud k epidemii dojde v hustě osídlených oblastech, kde jsou navíc ještě další společenské problémy, její negativní dopad může být kvůli tomu mnohem větší.

Slabá primární péče

Základní zdravotní péče je pro většinu obyvatel planety prvním kontaktem s jejich zdravotním systémem. Ideálně by měl poskytovat lidem kvalitní péči a zdravotnímu systému zase informace.

Měla by stačit k tomu, aby většině lidí poskytla většinu jejich zdravotních potřeb během celého života. WHO ale varuje, že v řadě zemí světa tyto systémy nefungují, z více různých důvodů. Ty pak nestačí k tomu, aby zajistily potřeby dostatečného množství obyvatel, což pak narušuje celkové zdravotní systémy a vede to k mnoha zbytečným krizím.

Odmítání očkování

Přestože na řadu smrtelně nebezpečných chorob existují očkování, stále rostoucí počet osob po celém světě vakcíny z nejrůznějších příčin odmítá. Přitom očkování je jedním z nejúčinnějších a cenově nejvýhodnějších způsobů, jak předcházet nemocem.

Podle WHO zabrání očkování ročně přibližně dvěma až třem  milionům úmrtí ročně, a pokud by se podařilo lépe proočkovat celosvětovou populaci, tak by to zachránilo dalších 1,5 milionu osob.

Za loňský rok stoupl počet případů spalniček celosvětově o 30 procent. Podle zprávy WHO nemohou za celý tento růst jen odmítači očkování, příčiny jsou komplexní.

Existují ale země, zejména ty bohaté a vyspělé, kde se už některé očkovatelné nemoci podařilo téměř vymýtit, ale nyní se tyto choroby vrací. Proč lidé odmítají očkování? WHO i řada nezávislých studií říkají, že příčin je více, tou hlavní je nedůvěra a nedostatečná schopnost vysvětlovat toto složité téma.

Horečka dengue

Tuto chorobu přenáší výhradně komáři. Má příznaky podobné chřipce a je smrtící až ve dvaceti procentech případů. Rizikovost této nemoci roste už desetiletí, ale lidé nejsou schopni dostatečně reagovat.

Množství případů se objevuje v zemích s vysokými srážkami zejména v dešťové sezoně, například v zemích, jako je Bangladéš nebo Indie. V současné době se ale toto období výrazně prodlužuje a důsledky toho jsou vidět: roku 2018 zažila Bangladéš největší množství úmrtí za téměř dvacet let.

Navíc se tato choroba rozšiřuje i do zemí, kde se v minulosti vůbec neobjevovala – například do Nepálu. WHO varuje, že riziko horečky dengue hrozí 40 procentům světa.

HIV stále hrozí

WHO chválí enormní pokrok, jehož se podařilo dosáhnout v boji proti viru HIV. Nemocní nyní dostávají antiretrovirotika, testování i další péči.

Přesto je tato choroba stále ještě nezkroceným rizikem – na tuto celosvětovou epidemii na HIV/AIDS umírá ročně asi milion lidí; celkem už jí podlehlo přibližně 35 milionů osob. Největším problémem je podle statistik to, že se objevují nové skupiny, u nichž se tato nemoc šíří; jde především o mladé dívky a ženy ve věku 15–24 let žijící v subsaharských zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
před 4 hhodinami

Léky na hubnutí mohou výjimečně způsobit slepotu, varují americké úřady

Americké úřady potvrdily podezření, že užívání moderních léků na hubnutí může vést ke vzácné poruše oka, která může skončit až úplným oslepnutím. Vědci zatím nedokázali popsat mechanismus, který toto způsobuje.
před 4 hhodinami

Česká studentka se stala vítězkou světové olympiády v astronomii a astrofyzice

Česká výprava zaznamenala mimořádný úspěch na 5. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA-jr), která se konala v Thajsku. Přiváží domů jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili a jedno čestné uznání. Hlavním úspěchem ale je, že absolutní vítězkou soutěže se stala Viktorie Snášelová, která získala také ocenění za nejlepší výsledek v teoretickém kole a cenu pro nejlepší dívku soutěže.
včera v 14:25‌‌

Polární vír opravdu slábne, ukazují data. Rozpad může nastat do 20. listopadu

Rozpad polárního víru letos zřejmě nastane dříve, než kdykoliv předtím v dějinách měření. Přineslo by to vpád studeného vzduchu, zatím ale není jasné, kam konkrétně.
včera v 13:20‌‌

USA mají letos už dvakrát víc případů spalniček než za celý loňský rok

Spojené státy letos zaznamenaly nejvíce případů spalniček od roku 1991. Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvedlo, že potvrzených případů je už 5182, přičemž pouze osmnáct připadá na zahraniční návštěvníky USA. Pro srovnání – za celý minulý rok bylo v zemi evidováno 2289 případů.
včera v 12:08‌‌

Celoživotní léky na autoimunitní nemoci selhávají, vědci testují nové terapie

Vědci zkoušejí revoluční přístup k léčbě revmatoidní artritidy, roztroušené sklerózy, lupusu a dalších závažných autoimunitních onemocnění, a to přeprogramováním narušeného imunitního systému pacientů, píše agentura AP.
včera v 10:21‌‌

AI průmysl by měl být regulován stejně jako léčiva nebo jádro, říká pro Bilanci analytik Brakel

Nejpokročilejší nástroje umělé inteligence nahrazují činnost člověka v řadě oblastí. Do vývoje generativní AI a cestě k superinteligenci jen letos míří rekordní bilion dolarů (přes 21,6 bilionu korun). Objevují se ale také první závažné incidenty, kdy agenti AI jednají mimo stanovené mantinely. Vývoji AI se věnuje nová epizoda pořadu ČT Bilance s podtitulem Na prahu AI apokalypsy. Tento díl odvysílá ČT1 od 22:15. AI průmysl by měl být regulován stejně jako léčiva nebo jaderná energetika, říká v rozhovoru analytik Future of Life Institutu Mark Brakel.
včera v 08:00‌‌

Česká firma navrhla letoun, který má vynášet náklad na hranici vesmíru

Rychlostí až 4300 kilometrů za hodinu by měl doletět na hranici vesmírného prostoru, tam by měl vyložit náklad a pak se vrátit na Zemi, kde přistane na běžném letišti. Autoři nového českého projektu věří, že by jejich stroj mohl létat už od roku 2032.
včera v 06:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.