Solární letoun pro stratosféru dnes poprvé vzlétl. Jeho pilot uvidí hvězdy ve dne

První solární letoun, který má dosáhnout stratosféry, dnes ve Švýcarsku úspěšně zvládl svůj první zkušební let, samozřejmě v nízké výšce.

Letoun SolarStratos vzlétl ze své základny na letišti Payern na západě Švýcarska v 8:00 SELČ. Zkušební pilot Damian Hischier během sedmiminutového letu dosáhl výše 300 metrů, než s prototypem přistál. Organizátoři označili první let za „perfektní“:

SolarStratos má v budoucnu létat ve výši téměř 25 000 metrů, což je pro stroje s klasickým pohonem nedosažitelný výkon. Letoun je 8,5 metru dlouhý, rozpětí křídel dosahuje bezmála 25 metrů. Váží přibližně 450 kilogramů, a to i se solárními panely o ploše 22 metrů čtverečních, které mu mají zajistit zhruba čtyřiadvacetihodinovou výdrž.

Let do stratosféry

Švýcarský dobrodruh a loďař Raphaël Domjan, který stál u zrodu projektu, chce uskutečnit první let ve stratosféře příští rok.

SolarStratos
Zdroj: ČTK

Ve výši 25 kilometrů jsou hvězdy vidět i za dne, lze sledovat i zakřivení Země. Vládne tu však mrazivá teplota minus 70 stupňů, atmosférický tlak je zredukován na dvacetinu. Kvůli váze nebude letoun vybaven přetlakovou kabinou, což znamená, že pilot bude muset být jako kosmonaut navlečen do skafandru, plně spoléhajícím na sluneční energii, což také bude světová premiéra.

Let do stratosféry potrvá podle AFP asi pět hodin: polovinu času zabere stoupání, čtvrthodinku let s hlavou mezi hvězdami a další tři hodiny se bude klesat na přistání.

Domjan v roce 2012 dokázal obeplout Zemi se solární lodí, katamaránem Turanor PlanetSolar. Oblet Země loni v červenci dokončili švýcarští vědci a dobrodruzi Bertrand Piccard a André Borschberg v letounu na solární pohon Solar Impulse 2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
před 37 mminutami

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 3 hhodinami

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 6 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 22 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
včera v 15:00

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
včera v 11:28

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
včera v 10:21

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026
Načítání...