Solární letoun pro stratosféru dnes poprvé vzlétl. Jeho pilot uvidí hvězdy ve dne

První solární letoun, který má dosáhnout stratosféry, dnes ve Švýcarsku úspěšně zvládl svůj první zkušební let, samozřejmě v nízké výšce.

Letoun SolarStratos vzlétl ze své základny na letišti Payern na západě Švýcarska v 8:00 SELČ. Zkušební pilot Damian Hischier během sedmiminutového letu dosáhl výše 300 metrů, než s prototypem přistál. Organizátoři označili první let za „perfektní“:

SolarStratos má v budoucnu létat ve výši téměř 25 000 metrů, což je pro stroje s klasickým pohonem nedosažitelný výkon. Letoun je 8,5 metru dlouhý, rozpětí křídel dosahuje bezmála 25 metrů. Váží přibližně 450 kilogramů, a to i se solárními panely o ploše 22 metrů čtverečních, které mu mají zajistit zhruba čtyřiadvacetihodinovou výdrž.

Let do stratosféry

Švýcarský dobrodruh a loďař Raphaël Domjan, který stál u zrodu projektu, chce uskutečnit první let ve stratosféře příští rok.

SolarStratos
Zdroj: ČTK

Ve výši 25 kilometrů jsou hvězdy vidět i za dne, lze sledovat i zakřivení Země. Vládne tu však mrazivá teplota minus 70 stupňů, atmosférický tlak je zredukován na dvacetinu. Kvůli váze nebude letoun vybaven přetlakovou kabinou, což znamená, že pilot bude muset být jako kosmonaut navlečen do skafandru, plně spoléhajícím na sluneční energii, což také bude světová premiéra.

Let do stratosféry potrvá podle AFP asi pět hodin: polovinu času zabere stoupání, čtvrthodinku let s hlavou mezi hvězdami a další tři hodiny se bude klesat na přistání.

Domjan v roce 2012 dokázal obeplout Zemi se solární lodí, katamaránem Turanor PlanetSolar. Oblet Země loni v červenci dokončili švýcarští vědci a dobrodruzi Bertrand Piccard a André Borschberg v letounu na solární pohon Solar Impulse 2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
před 18 hhodinami

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026
Načítání...