Pytláci zabili v Botswaně téměř stovku slonů. Vláda totiž odebrala strážcům zbraně

Téměř devět desítek slonů zabitých v posledních několika měsících pytláky nalezli ochránci zvířat v Botswaně. Podle odborníků jde o možná nejhorší případ masového zabíjení slonů v Africe. Informoval o tom web stanice BBC.

Zvířata zbavená klů objevila organizace Sloni bez hranic (EWB) při leteckém průzkumu oblasti sousedící se sloní rezervací v jihoafrické Botswaně. Značná část z 87 nalezených chobotnatců byla podle EWB zabita během posledních několika týdnů.

Vývoj počtu slonů v Africe
Zdroj: ČT24

„Jsem šokován, jsem absolutně ohromen. Toto měřítko pytlačení slonů je zdaleka největší, které jsem dosud v Africe viděl nebo o něm četl,“ řekl BBC Mike Chase ze zmíněné organizace. Množství slonů zabitých pytláky během krátké doby podle něj více než dvojnásobně překračuje dosud registrované případy.

Botswaně patří s odhadovaným počtem 130 tisíc slonů světové prvenství ve výskytu těchto zvířat – jde asi o desetinu všech slonů, co v Africe žijí. Místní úřady byly dlouhá léta známy svým nekompromisním přístupem k pytlákům zabíjejícím slony kvůli vysoké ceně slonoviny na černém trhu.

Příčina? Nesmyslné odzbrojení zvláštní jednotky

Doposud EWB registrovala jen ojedinělé případy zabíjení slonů v této zemi, k nimž docházelo spíše v hraničních oblastech, kam pronikali pytláci ze zahraničí. Současný masakr se však odehrál ve vnitrozemí poblíž turisty vyhledávané rezervace v deltě řeky Okavango.

Podle Chaseho je jednou z možných příčin fakt, že úřady rozhodly o odzbrojení speciální vládní jednotky určené k potírání pytláků. Tento krok nařídil nový prezident Mokgweetsi Masisi měsíc po svém dubnovém uvedení do úřadu, aniž by jej veřejně zdůvodnil.

Sloni a slonovina
Zdroj: ČT24

Podle kritiků by prezident měl chybu napravit a přestat nově vzniklý problém ignorovat. „Botswana byla vždy přední zemí v ochraně zvířat a k tomu je potřeba politická vůle,“ dodal Chase.

V současné době v Botswaně probíhá sčítání divoké zvěře, její ochránci se obávají, že letošní čísla budou hodně znepokojivá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 1 hhodinou

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 4 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 8 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 8 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 9 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 10 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...