První satelity vypuštěné ze západní Evropy selhaly. Raketa dosáhla oběžné dráhy, pak došlo k anomálii

Nahrávám video

První vyslání družic ze západní Evropy bylo patrně neúspěšné. Raketa vypuštěná v úterý speciálně upraveným Boeingem 747 společnosti Virgin Orbit, který odstartoval z letiště u města Newquay v britském Cornwallu, kvůli „anomálii“ dosáhla oběžné dráhy, družice na ni ale nedopravila. Na Twitteru o tom informoval Virgin Orbit.

Detaily přinesla společnost v úterý ráno. Stroj odstartoval před půlnocí SEČ s raketou přichycenou pod křídlem a poté se vznesl nad Atlantický oceán. Upravený letoun vypustil raketu LauncherOne nesoucí devět satelitů po půlnoci SEČ ve výšce zhruba 10 700 metrů. Raketa pak zažehla motory, rychle přešla na hypersonickou rychlost a úspěšně se dostala do vesmíru.

Let pak pokračoval úspěšným oddělením stupňů a zážehem druhého stupně. „V určitém okamžiku během zážehu motoru druhého stupně rakety a při rychlosti rakety vyšší než 11 tisíc mil za hodinu (17,7 tisíc km/h) však systém zaznamenal anomálii, která misi předčasně ukončila,“ uvedla Virgin Orbit. 

Raketa LauncherOne
Zdroj: ČTK

Přestože mise nedosáhla konečné oběžné dráhy, představuje její let podle Virginu důležitý krok vpřed – zejména proto, že se jí podařilo dosáhnout vesmíru. V pěti předchozích misích LauncherOne s nákladem pro soukromé společnosti a vládní agentury uspěl, tato je první, při níž se nepodařilo dopravit náklad na přesnou cílovou oběžnou dráhu.

Melissa Thorpeová, ředitelka společnosti Spaceport Cornwall, dodala: „Jsme nesmírně hrdí na všechno, čeho jsme dosáhli s našimi partnery z celého kosmického průmyslu zde ve Spojeném království a v USA. Dostali jsme se do vesmíru – jako první ve Spojeném království. Bohužel jsme se dozvěděli, že Virgin Orbit zaznamenal anomálii. To znamená, že jsme neuspěli. Dnes jsme přesto inspirovali miliony lidí a budeme se i nadále snažit inspirovat další miliony. Nejen svými ambicemi, ale také svou statečností. Ano, dobývání vesmíru je těžké, ale my jsme teprve na začátku.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 23 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
včera v 09:28

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled