Protižraločí drony zachraňují v Austrálii lidské životy. Jsou vybavené vojenskou technologií

Australské úřady začaly u populárních pláží nasazovat bezpilotní letouny vybavené kamerami v kvalitě, jaká se používá pro vojenské účely, aby varovaly plavce před žraloky. Nasazení dronů již vedlo k evakuaci několika ohrožených skupin školáků a surfařů.

Bezpilotní letouny, které hlídají výskyt žraloků u pobřeží, vysílají poplach pobřežním hlídkám i na chytré hodinky plavců. Kamery, jejichž technologie byla vyvinuta k vyhledávání vojenských cílů, jsou schopné zaznamenat žraloka až do hloubky devíti metrů pod hladinou.

„Jsme schopni identifikovat 16 různých objektů, jako jsou žraloci, velryby, delfíni či různé druhy lodí,“ řekl agentuře AFP softwarový expert Nabin Sharma. Bezpilotní letouny jsou rovněž schopné shodit lidem, kteří se ocitnou v ohrožení, záchranné vybavení pouhých pár sekund po odhalení rizika.

Letouny se využívají na pěti plážích v oblasti města Perth ve státě Západní Austrálie, kde žraloci v posledních letech opakovaně zaútočili.

Drony nad mořem u pláží létají dva týdny a již přispěly k bezpečnosti plavců, uvedla asociace členů pobřežní stráže. Při dvou příležitostech zaregistroval bezpilotní letoun žraloka u pláže Secret Harbour na jižním předměstí Perthu, uvedl Chris Peck z asociace. Naposledy to bylo v pondělí, kdy byl spatřen 2,5metrový žralok.

Dron umožňuje bleskovou reakci

„Bylo to asi… 100 metrů od břehu. V té době bylo ve vodě kolem 20 surfařů a dvě skupiny školáků zhruba po 30 dětech. S pomocí dronu můžeme v takových případech okamžitě reagovat,“ prohlásil Peck.

Předtím byl v oblasti zaznamenán třímetrový žralok 6. prosince, kdy byla z jeho blízkosti evakuována jiná školní skupina a surfaři.

Australské úřady se dlouhodobě snaží najít nejlepší způsob, jak chránit pláže před žraloky, a přitom neohrozit mořskou faunu. Státy byly vyzvány, aby přestaly používat ochranné sítě a místo toho volily jiné alternativy jako sonary a bezpilotní letouny.

Podle parlamentní zprávy bylo v posledních 50 letech zaznamenáno 47 smrtelných útoků žraloků. Zpráva podotýká, že je stokrát pravděpodobnější, že se člověk ve vodě utopí, než že se stane obětí žraloka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 17 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 18 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 20 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 22 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.