Protižraločí drony zachraňují v Austrálii lidské životy. Jsou vybavené vojenskou technologií

Australské úřady začaly u populárních pláží nasazovat bezpilotní letouny vybavené kamerami v kvalitě, jaká se používá pro vojenské účely, aby varovaly plavce před žraloky. Nasazení dronů již vedlo k evakuaci několika ohrožených skupin školáků a surfařů.

Bezpilotní letouny, které hlídají výskyt žraloků u pobřeží, vysílají poplach pobřežním hlídkám i na chytré hodinky plavců. Kamery, jejichž technologie byla vyvinuta k vyhledávání vojenských cílů, jsou schopné zaznamenat žraloka až do hloubky devíti metrů pod hladinou.

„Jsme schopni identifikovat 16 různých objektů, jako jsou žraloci, velryby, delfíni či různé druhy lodí,“ řekl agentuře AFP softwarový expert Nabin Sharma. Bezpilotní letouny jsou rovněž schopné shodit lidem, kteří se ocitnou v ohrožení, záchranné vybavení pouhých pár sekund po odhalení rizika.

Letouny se využívají na pěti plážích v oblasti města Perth ve státě Západní Austrálie, kde žraloci v posledních letech opakovaně zaútočili.

Drony nad mořem u pláží létají dva týdny a již přispěly k bezpečnosti plavců, uvedla asociace členů pobřežní stráže. Při dvou příležitostech zaregistroval bezpilotní letoun žraloka u pláže Secret Harbour na jižním předměstí Perthu, uvedl Chris Peck z asociace. Naposledy to bylo v pondělí, kdy byl spatřen 2,5metrový žralok.

Dron umožňuje bleskovou reakci

„Bylo to asi… 100 metrů od břehu. V té době bylo ve vodě kolem 20 surfařů a dvě skupiny školáků zhruba po 30 dětech. S pomocí dronu můžeme v takových případech okamžitě reagovat,“ prohlásil Peck.

Předtím byl v oblasti zaznamenán třímetrový žralok 6. prosince, kdy byla z jeho blízkosti evakuována jiná školní skupina a surfaři.

Australské úřady se dlouhodobě snaží najít nejlepší způsob, jak chránit pláže před žraloky, a přitom neohrozit mořskou faunu. Státy byly vyzvány, aby přestaly používat ochranné sítě a místo toho volily jiné alternativy jako sonary a bezpilotní letouny.

Podle parlamentní zprávy bylo v posledních 50 letech zaznamenáno 47 smrtelných útoků žraloků. Zpráva podotýká, že je stokrát pravděpodobnější, že se člověk ve vodě utopí, než že se stane obětí žraloka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 2 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 18 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 20 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 22 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

Evropský pohled