Proč mají berušky různé zbarvení? Vědci zjistili, co je příčinou

To, že slunéčko východní může mít až 200 barevných motivů, způsobují variace jednoho jediného genu. Na nové zjištění přišel tým francouzských vědců. Berušky, které pocházejí z Asie, jsou v současnosti v Česku velmi rozšířené.

Tým výzkumníků se snažil podle agentury AFP odhalit, proč jsou některá slunéčka původem z Asie černá se dvěma červenými tečkami, zatímco jiná jich mají třeba dvacet, a další jsou naopak červená s černými tečkami.

Gen, který je příčinou barevné rozmanitosti takzvaných asijských berušek, se podle vědců „aktivuje během vývinu slunéček, a to především v krovkách ve chvíli, kdy se utvářejí“.

Místo, kde se gen na křídle mladého hmyzu aktivuje, ovlivní to, že slunéčko je v dospělosti černé. Když se gen neaktivuje, výsledkem je červená barva různé sytosti, jdoucí až do žluté, píše AFP.

  • Slunéčko východní (Harmonia axyridis) je druh slunéčka z rodu Harmonia původem z východní Asie. Byl však zavlečen do Severní Ameriky i Evropy. V Česku se v současnosti jedná o běžný druh. Má vysokou rozmnožovací schopnost – samičky za svůj život nakladou až dva tisíce vajíček. Larvy i polymorfní kukly jsou zbarveny převážně černě s oranžovým podkladem. Živí se zejména mšicemi. Na podzim však mohou okusovat zralé ovoce, a způsobovat tak zemědělské škody.
  • Zdroj: Wikipedia

Na výzkumu se podíleli vědci z Národního institutu pro agronomický výzkum (INRA) v Montpellier a jejich kolegové z Národního střediska vědeckého výzkumu (CNRS) v Marseille. Výsledky studie zveřejnil odborný časopis Current biology.

Slunéčko východní pochází z východní Asie, do Evropy i Severní Ameriky bylo zavlečeno. V Česku je nyní běžným druhem. Před zimou podniká doslova invaze do domácností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 12 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 14 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 15 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026
Načítání...