Před 40 lety se narodila Louise Brownová, první dítě, které bylo počato mimo lidské tělo

První dítě ze zkumavky byla holčička. Její narození vzbudilo velkou pozornost ve vědecké obci, dalo naději do té doby neplodným párům, ale současně vyvolalo silnou kritiku – zejména ze strany církví a náboženských organizací.

Angličanka Louise Brownová, která se narodila před půlnocí 25. července 1978, je první člověk na světě počatý mimo tělo matky. O její narození se zasloužili embryolog Robert Edwards s gynekologem Patrickem Steptoem, kteří použili metodu in vitro (IVF), tedy mimotělní oplodnění vajíčka.

Paní Lesley Brownové, jež se devět let marně pokoušela otěhotnět, odebrali vajíčko, oplodnili je spermiemi manžela Johna a embryo vložili do dělohy.

Louise Brownová
Zdroj: ČTK

Prvenstvím se pyšní i Louisina o čtyři roky mladší sestra Natalie, která se narodila jako 40. dítě ze zkumavky na světě. V roce 1999 se stala prvním takto počatým dítětem, které porodilo vlastního potomka, syna Caseyho. Matkou už je také Louise, a to dvojnásobnou.

Všechny tři děti sester Brownových byly počaté přirozenou cestou, a nepotvrdily se tak obavy některých vědců, že děti ze zkumavky se při snaze o vlastní potomky neobejdou bez pomoci lékařů.

Život dítěte ze zkumavky

Metoda mimotělního oplodnění přitom měla od počátku řadu kritiků, zejména z řad církve. Lousie, která přišla na svět císařským řezem a vážila 2,61 kilogramu, se od malička musela potýkat s projevy nenávisti. „Vždycky, když se někde objeví článek, který se mě týká, píší lidé na internet různé kruté a nepodložené komentáře. Už jsem se je naučila ignorovat,“ svěřila se loni na podzim novinářům, když se připomínalo čtyřicáté výročí jejího početí.

Louise Brownová dnes
Zdroj: ČTK

Krátce před smrtí papeže Pavla VI. se novináři zeptali na postoj k tomuto umělému oplodnění kardinála Albina Lucianiho, jenž se později stal papežem Janem Pavlem I. Ten v rozhovoru vyjádřil znepokojení nad tím, že umělé oplodnění by mohlo vést k tomu, že se ze žen stanou „továrny na děti“.  Současně ale odmítl rodiče odsoudit s tím, že prostě jen chtěli mít dítě.

Za uplynulé čtyři dekády se pomocí IVF na celém světě narodilo podle odhadů na šest milionů dětí. V České republice přišlo první dítě ze zkumavky na svět 4. listopadu 1982, jen čtyři roky po průkopnících v Británii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
před 9 hhodinami

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
před 9 hhodinami

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
před 16 hhodinami

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
před 18 hhodinami

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
1. 10. 2026‌‌

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.