Ostravamonas. Nový rod řas dostal jméno po Ostravě

Jméno po Ostravě nese nový rod řas, který objevila mladá litevská vědkyně Dovilé Barcytéová z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Řasy popsala díky vzorku, který našla na Heřmanické haldě v Ostravě, a pojmenovala je Ostravamonas.

„Povedlo se mi izolovat zelenou bičíkatou řasu, která je fylogeneticky úzce spjatá s druhem Chlamydomonas chorostellata, jenž byl nalezen a popsán v roce 1966 v kyselé půdě na Novém Zélandu. Jako další krok v rozplétání složité taxonomické historie rodu Chlamydomonas jsme tak definovali nový rod Ostravamonas, kterým odkazujeme na Ostravu, kde byla řasa znovu objevena,“ uvedla vědkyně.

Nový rod zahrnuje tři druhy řas. Ostravamonas chlorostellata známý z Nového Zélandu a Ostravy obývá kyselá suchozemská stanoviště. Ostravamonas meslinii byl izolovaný z příkopu ve Francii a Ostravamonas tenuiincisa je neznámého původu – tyto řasy byly původně součástí jiného rodu, ale díky podobným společným rysům byly zařazeny do rodu Ostravamonas.

Pestrý život na haldách

„Pro přesnější odlišení od jiných řas využila Dovilé Barcytéová s kolegy molekulární nástroje, které dokážou odhalit i mikroskopem nespatřitelné rozdíly,“ sdělil zástupce fakulty Stanislav Janalík. Připomněl, že ostravské haldy jsou dlouhodobě vyhledávaným místem pro studium biodiverzity.

Výzkum pracovníků katedry biologie a ekologie, která patří k předním pracovištím Přírodovědecké fakulty, se zaměřuje na studium rozmanitosti a evoluce života na různých škálách – od genů přes organismy až po společenstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 8 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.