Od psa se člověk koronavirem nenakazí, oznámili vědci

Domácí kočky a psi mohou být v testech na nový typ koronaviru pozitivní, nákazu ale nepřenáší na člověka. Na základě svého výzkumu to uvádějí vědci z čínského Hongkongu.

Skupina vědců studovala první případ psa, u nějž se 27. února objevily v testech stopy koronaviru, který u lidí způsobuje nemoc COVID-19. Zvířeti byly odebrány vzorky z nosu a tlamy, celkem třikrát.

Výsledky detailního výzkumu ukázaly, že „v současné době nejsou důkazy o tom, že by se domácí zvířata mohla stát zdrojem infekce nemoci COVID-19, nebo že by mohla sama onemocnět,“ uvedli autoři výzkumu.

Experti se domnívají, že virus označovaný jako SARS-CoV-2, který nemoc způsobuje, pochází od netopýrů a pak se přes nějaký jiný zvířecí druh přenesl na člověka. Obava, že by se z člověka mohl přenést na jiná zvířata, proto může vypadat zcela logicky.

Co dělat?

Analýza prokázala, že u psa bylo velice nízké množství viru, který se v něm zřejmě nemnožil a že tedy o případ přenosu ze člověka na zvíře šlo. Toto množství je tak malé, že nestačí k přenosu nákazy na dalšího člověka, uvádí vědci. Přesto je ale podle expertů z Hongkongu lepší umístit psy a kočky z infikovaných domácností do karantény.

Ve sledování tohoto zvířete budou nyní vědci pokračovat, mají také ještě další zvíře, které sice bylo v intenzivním kontaktu s nakaženými lidmi, ale testy u něj žádné stopy viru nenašly.

Experti také doporučují, aby lidé s příznaky nemoci nebo po návratu z nebezpečných oblastí raději nějakou dobu svá zvířata nelíbali.

Podobně to vidí i profesor Christian Drosten, specialista na nové infekční choroby z největší berlínské nemocnici Charité. Podle jeho rozhovoru pro stanici NDR je vir již nyní velmi dobře přizpůsobený člověku a do zvířat se ho nedostane dostatek. I on ale uvádí, že je třeba na toto téma provést více detailnějších průzkumů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvířata potřebují migrovat, je to předpoklad jejich existence, říká expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 36 mminutami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 14 hhodinami

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
před 14 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.