William Anders, jeden z prvních lidí, který přeletěl nad odvrácenou stranu Měsíce, v rozhovoru pro BBC uvedl, že současná práce agentury NASA se mu nelíbí. A že snahy o vytvoření kolonií na Marsu jsou naprostý nesmysl.
Anders byl jedním ze tří amerických astronautů, kteří se vydali na palubě Apolla 8 jako první mimo oběžnou dráhu planety Země. Pětaosmdesátiletý veterán dobývání kosmu poskytl při příležitosti padesáti let slavného letu kolem Měsíce rozhovor pro BBC. V něm se ostře vyhradil proti současnému stavu NASA i jejím záměrům.
Největší problém má s pilotovanou misí na Mars, kterou americká kosmická agentura plánuje po roce 2020. Anders je sice velkým příznivcem lidského dobývání rudé planety, ale mise s lidskou posádkou je podle něj nesmyslně drahá – mnohem lepší a cenově výhodnější je podle něj výzkum pomocí automatizovaných sond. Nevěří ani tomu, že by mise s lidskou posádkou měly podporu veřejnosti: „Kde je ta motivace? Co nás tlačí na Mars? Myslím si, že veřejnost to moc nezajímá,“ uvedl.
Vzpomínky na Měsíc
Na Štědrý den před padesáti lety se astronautům americké NASA podařil husarský kousek: mise Apollo 8 vystoupila z oběžné dráhy Země a po třech dnech letu se dostala na orbitu Měsíce, po které obletěla tohoto průvodce modré planety celkem desetkrát.
Že mise skončí úspěchem, nebylo vůbec samozřejmé: byl to vůbec první pilotovaný let rakety Saturn V s lidmi na palubě. Plně dobudovaný nebyl systém řízení letu ani komunikace a do té doby selhával i pohon lodi. Američané totiž spěchali a přeskočili i přípravné mise, jen aby je nepředčili ruští kosmonauté. Informace CIA totiž naznačovaly, že se k tomu Rusové chystají.
Pilot velitelského modulu Jim Lovell, pilot lunárního modulu William Anders a velitel Frank Borman vážně hazardovali. „Let Apolla 8 byl zřejmě ten vůbec nejnebezpečnější. Neplánovali jsme letět k Měsíci tak brzy. Rozhodli se to udělat jen se čtyřmi měsíci tréninku,“ vzpomínal později Lovell.
NASA to nedělá dobře
Tímto činem se Anders zapsal do dějin dobývání vesmíru – její současnost i budoucnost ale nevidí úplně optimisticky. „Dnes by se NASA na Měsíc nedostala. Jsou tak zkostnatělí,“ uvedl pro BBC. „NASA se změnila v profesní agenturu… spoustu z jejích center zajímá jen to, aby nějak fungovala a nezajímá je nic jiného, než aby dostali jejich zaměstnanci zaplaceno a aby byli znovuzvoleni jejich kongresmani.“
Anders se v rozhovoru kriticky vyjádřil také vůči záměrům NASA soustředit se na výzkum blízkého okolí Země – touto cestou se agentura vydala po skončení ambiciózního programu Apollo v sedmdesátých letech dvacátého století. „Myslím si, že program raketoplánů byla vážná chyba. Nepřispěly vlastně ničím jiným než spektakulárními starty – ale nikdy nedodržely to, co slibovaly,“ uvedl. „Vesmírná stanice je tady jen proto, že jsme měli raketoplány – a platí to i naopak. NASA opravdu řídila program pilotovaných letů špatně – a to od doby, co jsme přistáli na Měsíci,“ dodal.
Podle BBC je tento pohled od muže, který se označuje za hrdého vlastence a služebníka americké armády, značně překvapivý – a současně není sdílený napříč komunitou expertů, kteří se věnují zkoumání kosmu. Jeho pohled nesdílí ani kolega z Apolla 8, velitel mise Frank Borman. „Nejsem vůči NASA tak kritický, jako je Bill. Věřím pevně, že potřebujeme pořádný průzkum Sluneční soustavy – a pilotované mise k tomu zkrátka patří,“ vyjádřil se na dotaz BBC.
Oba jsou ale velmi skeptičtí vůči záměrům miliardářů Bezose a Muska, kteří by se chtěli dostat na Mars velmi brzy – a s lidskými posádkami. „Myslím si, že celý ten povyk kolem Marsu je nesmysl. Musk a Bezos mluví o zakládání kolonií na Marsu, to je prostě nesmysl,“ uvedl Borman.
