Před padesáti lety obkroužil Měsíc. Velitel mise Apollo 8 navštívil i Prahu a mluvil s ČST

Nahrávám video

Přelomový a taky hodně riskantní, takový byl vánoční let Apolla 8. Členové jeho posádky před 50 lety jako první lidé obletěli Měsíc. Jejich velitel krátce na to navštívil Prahu a dal rozhovor Československé televizi. Originál filmového pásu se pak ale skoro na půl století ztratil.

Na Štědrý den před padesáti lety se astronautům americké NASA podařil husarský kousek: mise Apollo 8 vystoupila z oběžné dráhy Země a po třech dnech letu se dostala na orbitu Měsíce, po které obletěla tohoto průvodce modré planety celkem desetkrát.

Že mise skončí úspěchem, nebylo vůbec samozřejmé: byl to vůbec první pilotovaný let rakety Saturn V s lidmi na palubě; plně dobudovaný nebyl systém řízení letu ani komunikace a do té doby selhával i pohon lodi. Američané totiž spěchali a přeskočili i přípravné mise, jen aby je nepředčili ruští kosmonauté. Informace CIA totiž naznačovaly, že se k tomu Rusové chystají.

Pilot velitelského modulu Jim Lovell, pilot lunárního modulu William Anders a velitel Frank Borman vážně hazardovali. „Let Apolla 8 byl zřejmě ten vůbec nejnebezpečnější. Neplánovali jsme letět k Měsíci tak brzy. Rozhodli se to udělat jen se čtyřmi měsíci tréninku,“ vzpomínal později Lovell.

Nahrávám video
  • Raketa Saturn V odstartovala z floridského misu Canaveral 21. prosince 1968. 
  • Do dějin se mise zapsala jako první, která obletěla s lidskou posádkou Měsíc. K tomu došlo na Štědrý den.
  • Frank Borman, William Anders a James Lovell se tak jako vůbec první lidé dostali mimo oběžnou dráhu kolem Země a jako vůbec první lidé spatřili na vlastní oči odvrácenou stranu Měsíce. Létali kolem něj něco málo přes 20 hodin, během nichž pořídili přes 1300 snímků.
  • Na Zemi se v pořádku vrátili 27. prosince. Jejich let trval šest dní, tři hodiny a necelou jednu minutu a svět mohl jeho průběh sledovat v pěti živých televizních přenosech.

Nemrzí mě, že jsem nebyl na Měsíci, přiznal šéf mise v rozhovoru pro ČST

Risk ale vyšel, mise Apollo 8 vstoupila na oběžnou dráhu Měsíce a astronauti odvysílali své Vánoční poselství lidstvu. Po úspěšném přistání v Pacifiku se tři muži stali hrdiny Spojených států. 

A v květnu 1969 se jejich velitel Borman překvapivě objevil v okupovaném Československu na mezinárodní kosmické konferenci. S tehdejšími redaktory zahraniční redakce Československé televize se setkal na vyhlídce z Hradčanského náměstí v Praze.

Dostal třeba otázku, zda nelituje, že na Měsíc nevstoupil, ale „pouze“ ho obletěl. „Ne, opravdu ne. Do projektu jsem nevstupoval s osobní ambicí být prvním mužem na Měsíci,“ odpověděl Borman. 

James Lovell, William Anders, Frank Borman
Zdroj: ČTK/AP/AP

Oba redaktoři, kteří s astronautem hovořili, ale záhy poté emigrovali. Originál filmu tak roky ležel v šuplíku ředitele České kosmické kanceláře Jana Koláře, který materiál dostal od zaměstnanců televize. Ti si ale nebyli jistí, co na filmu je.

„Potom, co redaktor Doubek emigroval, tak se vyklízel kompletně jeho pracovní stůl. Domů jsem odešel s igelitovým sáčkem, ve kterém byl ten materiál. Poprvé jsem ho viděl ve střižně České televize,“ prozradil Kolář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 2 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 4 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 6 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...