Na ISS přistáli tři noví členové posádky: Rus, Američan a Japonec

Nahrávám video

Těsně před Vánocemi došlo k obměně posádky ISS. Tři noví astronauti tam donesli vědecké zařízení, zásoby i dárky.

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v úterý po dvoudenním letu přistála loď Sojuz MS-07 se třemi dalšími členy posádky. Ruský kosmonaut Anton Škaplerov, americký astronaut Scott Tingle a japonský astronaut Norišege Kanai doplní tým pracující v orbitálním komplexu na obvyklých šest členů. Nová trojice přešla do ISS chvíli před polednem. Setkání se stávajícími obyvateli bylo plné emocí:

Sojuz MS-07 vynesla na oběžnou dráhu raketa Sojuz-FG, která odstartovala v neděli z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Na Škaplerova, Tinglea a Kanaie na stanici čeká stávající posádka, kterou tvoří Američané Joe Acab a Vande Hei a Rus Alexandr Misurkin. Minulý čtvrtek se na Zemi vrátili Američan Randy Bresnik, Rus Sergej Rjazanskij a Ital Paolo Nespoli.

Co se bude dít na obloze?

Tři noví obyvatelé orbitálního komplexu stráví na oběžné dráze více než čtyři měsíce. Podle americké vesmírné agentury NASA je čeká práce spojená s přibližně 250 výzkumnými projekty například z oblasti fyziky, biologie, vývoje nových technologií nebo zkoumání Země či lidského organismu.

Zatímco Tingle a Kanai jsou ve vesmíru poprvé, pro Škaplerova jde o třetí misi na Mezinárodní vesmírné stanici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 9 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...