Muskova raketa Falcon 9 úspěšně odstartovala. Nese do kosmu družice pro nový internet

Nahrávám video

Z Mysu Canaveral na Floridě se v pátek ráno uskutečnil odložený start rakety Falcon 9 americké soukromé společnosti SpaceX s nákladem 60 družic satelitní sítě Starlink, kterou buduje sama SpaceX a která má zajistit vysokorychlostní internet. Informovala o tom televize CNBC.

Cílem nového ambiciózního projektu je poskytnout vysokorychlostní připojení k internetu pro celou planetu prostřednictvím tisíců satelitů na nízké oběžné dráze, tedy zhruba 1150 kilometrů nad Zemí. Zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk minulý týden v rozhovoru s novináři poznamenal, že náklad 60 družic bude nejtěžší, který dosud raketa Falcon 9 nesla.

SpaceX doufá, že se satelitní síť Starlink stane klíčovým zdrojem financování pro větší vesmírné projekty, jako je například plán vyslat lidi na Mars.

Elon Musk není sám, kdo sní o takové satelitní síti poskytující internet po celé planetě – a není ani první, kdo se ho pokusil uskutečnit. Už v lednu podepsala soukromá vesmírná společnost Blue Origin, za kterou stojí zakladatel amerického internetového obchodu Amazon Jeff Bezos, s kanadskou firmou Telesat dohodu o vytvoření satelitní sítě, která by poskytovala rychlý přístup k internetu vládám a podnikům na celém světě. 

Sen o vesmírném internetu

K vybudování globální sítě má pro Amazon sloužit raketa společnosti Blue Origin nazvaná Blue Glenn, poprvé by měla startovat v roce 2021. Počet startů ani množství družic společnosti neupřesnily.

Síť společnosti Telesat urychlí expanzi sítí 5G, přinese vysokorychlostní služby i na venkov do odlehlých oblastí a pro komerční a vládní spojení nabídne novou úroveň výkonu, uvedla firma ve svém prohlášení.

Podle zprávy Satellite Industry Association hodnota celosvětového trhu s družicovými širokopásmovými a televizními službami činí 127,7 miliardy dolarů (2,86 bilionu korun), zatímco hodnota průmyslu souvisejícího s vypouštěním družic zhruba 5,5 miliardy dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.