Muskova raketa Falcon 9 úspěšně odstartovala. Nese do kosmu družice pro nový internet

Nahrávám video

Z Mysu Canaveral na Floridě se v pátek ráno uskutečnil odložený start rakety Falcon 9 americké soukromé společnosti SpaceX s nákladem 60 družic satelitní sítě Starlink, kterou buduje sama SpaceX a která má zajistit vysokorychlostní internet. Informovala o tom televize CNBC.

Cílem nového ambiciózního projektu je poskytnout vysokorychlostní připojení k internetu pro celou planetu prostřednictvím tisíců satelitů na nízké oběžné dráze, tedy zhruba 1150 kilometrů nad Zemí. Zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk minulý týden v rozhovoru s novináři poznamenal, že náklad 60 družic bude nejtěžší, který dosud raketa Falcon 9 nesla.

SpaceX doufá, že se satelitní síť Starlink stane klíčovým zdrojem financování pro větší vesmírné projekty, jako je například plán vyslat lidi na Mars.

Elon Musk není sám, kdo sní o takové satelitní síti poskytující internet po celé planetě – a není ani první, kdo se ho pokusil uskutečnit. Už v lednu podepsala soukromá vesmírná společnost Blue Origin, za kterou stojí zakladatel amerického internetového obchodu Amazon Jeff Bezos, s kanadskou firmou Telesat dohodu o vytvoření satelitní sítě, která by poskytovala rychlý přístup k internetu vládám a podnikům na celém světě. 

Sen o vesmírném internetu

K vybudování globální sítě má pro Amazon sloužit raketa společnosti Blue Origin nazvaná Blue Glenn, poprvé by měla startovat v roce 2021. Počet startů ani množství družic společnosti neupřesnily.

Síť společnosti Telesat urychlí expanzi sítí 5G, přinese vysokorychlostní služby i na venkov do odlehlých oblastí a pro komerční a vládní spojení nabídne novou úroveň výkonu, uvedla firma ve svém prohlášení.

Podle zprávy Satellite Industry Association hodnota celosvětového trhu s družicovými širokopásmovými a televizními službami činí 127,7 miliardy dolarů (2,86 bilionu korun), zatímco hodnota průmyslu souvisejícího s vypouštěním družic zhruba 5,5 miliardy dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...