Přes hrozbu globální zdravotnické krize, kterou může vyvolat odolnost bakterií vůči antibiotikům, spotřeba těchto léčiv stále roste. A je to čím dál větší problém.
Nová studie popsala, že mezi roky 2000 a 2015 vzrostla spotřeba antibiotik u lidí o 39 procent. Autoři to popsali na 76 zemích světa, jde tedy zatím o nejrozsáhlejší analýzu globálních trendů.
Za výzkumem stojí experti z univerzit v Princetonu, Curychu a v Antverpách. Spotřeba antibiotik se podle nich zvýšila za sledovanou dobu z 11,3 na 15,7 denních dávek na tisíc obyvatel.
Odolnost vůči antibiotikům se stává globálním zdravotnickým problémem; když se objeví na jednom místě planety, velmi rychle se rozšíří i do jiných oblastí Země.
Tato práce zdůrazňuje, že je potřeba, aby vznikl globální celosvětový systém kontroly nad antibiotiky. Vědci totiž varují, že ztráta účinnosti antibiotik je způsobena především jejich nadměrným užíváním.
Platí přitom, že antibiotika jsou extrémně nadužívaná; jen omezit je ale nestačí. Autoři práce doporučují, aby se na řadě míst konzumace antibiotik snížila. V mnoha nejchudších státech je ale naopak zapotřebí, aby se tam antibiotika začala používat více.
„Najít účinná řešení je zásadní a my teď konečně máme klíčová data, která jsme potřebovali, aby ta řešení fungovala,“ vysvětlil smysl práce Eili Klein, jeden z jejích autorů. „Právě teď, více než jindy, potřebujeme efektivní akce, včetně vzdělávání veřejnosti.“
Práce vyšla v odborném časopise PNAS, její klíčové závěry se dají shrnout do několika bodů:
- Celková spotřeba antibiotik lidmi se roku 2015 odhadovala na 35 miliard dávek, což je proti roku 2000 nárůst o 65 procent. Změna na osobu byla 39 procent.
- Spotřeba v nejchudších zemích v letech 2000–2015 stoupla o 114 procent a o 77 procent na uživatele. Některé tyto státy již mají vyšší spotřebu antibiotik než vyspělé západní země.
- Spotřeba penicilinu, nejčastěji užívaného antibiotika, stoupla o 36 procent – nejvíce v těch nejchudších státech světa.
- Spotřeba antibiotik „poslední naděje“ stoupla výrazně po celém světě, nejvýrazněji ve Spojených státech.
Podle Organizace spojených národů jde o velmi vážnou hrozbu: kolem roku 2050 by mohly antibiotikům odolné bakterie po celém světě zabíjet až 10 milionů lidí. V září roku 2016 se touto otázkou zabývalo i Valné shromáždění OSN – šlo teprve o čtvrtý případ v dějinách, kdy se tento nejvyšší orgán OSN zabýval nějakým zdravotním tématem.
Jaké bakterie jsou největším rizikem?
Světová zdravotnická organizace (WHO) na konci loňského roku označila 12 druhů bakterií za největší riziko – právě ony nejlépe odolávají antibiotikům. Jsou to tyto látky:
Kritické riziko
Riziko je považováno za „kritické“ u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči nejnovějších antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných problémů.
„Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti. Pokud bychom to nechali jen na trhu, nová antibiotika, která nejnaléhavěji potřebujeme, nebudou včas vyvinuta,“ varovala Marie-Paule Kienyová z WHO.
Vysoké riziko
WHO řadí dalších šest druhů bakterií do vyšší priority kvůli potřebě vyvinout nové léky. Jde mj. o stafylokok aureus, salmonelu a helicobacter pylori.
Střední riziko
Další tři skupiny jsou v kategorii „průměrné priority“, jako jsou pneumokoky, které vedou k zápalu plic a meningitidě. Dále haemophilus influenzae a bakterie Shigella, způsobující například úplavici.
