Přes hrozbu globální zdravotnické krize, kterou může vyvolat odolnost bakterií vůči antibiotikům, spotřeba těchto léčiv stále roste. A je to čím dál větší problém.
Lidstvo si vypěstovalo závislost na antibiotikách. Spotřeba děsivě roste, varuje studie
Nová studie popsala, že mezi roky 2000 a 2015 vzrostla spotřeba antibiotik u lidí o 39 procent. Autoři to popsali na 76 zemích světa, jde tedy zatím o nejrozsáhlejší analýzu globálních trendů.
Za výzkumem stojí experti z univerzit v Princetonu, Curychu a v Antverpách. Spotřeba antibiotik se podle nich zvýšila za sledovanou dobu z 11,3 na 15,7 denních dávek na tisíc obyvatel.
Odolnost vůči antibiotikům se stává globálním zdravotnickým problémem; když se objeví na jednom místě planety, velmi rychle se rozšíří i do jiných oblastí Země.
Tato práce zdůrazňuje, že je potřeba, aby vznikl globální celosvětový systém kontroly nad antibiotiky. Vědci totiž varují, že ztráta účinnosti antibiotik je způsobena především jejich nadměrným užíváním.
6 minut
Horizont ČT24: Rezistenci na antibiotika má vyřešit vývoj nových léků
Platí přitom, že antibiotika jsou extrémně nadužívaná; jen omezit je ale nestačí. Autoři práce doporučují, aby se na řadě míst konzumace antibiotik snížila. V mnoha nejchudších státech je ale naopak zapotřebí, aby se tam antibiotika začala používat více.
„Najít účinná řešení je zásadní a my teď konečně máme klíčová data, která jsme potřebovali, aby ta řešení fungovala,“ vysvětlil smysl práce Eili Klein, jeden z jejích autorů. „Právě teď, více než jindy, potřebujeme efektivní akce, včetně vzdělávání veřejnosti.“
Práce vyšla v odborném časopise PNAS, její klíčové závěry se dají shrnout do několika bodů:
- Celková spotřeba antibiotik lidmi se roku 2015 odhadovala na 35 miliard dávek, což je proti roku 2000 nárůst o 65 procent. Změna na osobu byla 39 procent.
- Spotřeba v nejchudších zemích v letech 2000–2015 stoupla o 114 procent a o 77 procent na uživatele. Některé tyto státy již mají vyšší spotřebu antibiotik než vyspělé západní země.
- Spotřeba penicilinu, nejčastěji užívaného antibiotika, stoupla o 36 procent – nejvíce v těch nejchudších státech světa.
- Spotřeba antibiotik „poslední naděje“ stoupla výrazně po celém světě, nejvýrazněji ve Spojených státech.
Podle Organizace spojených národů jde o velmi vážnou hrozbu: kolem roku 2050 by mohly antibiotikům odolné bakterie po celém světě zabíjet až 10 milionů lidí. V září roku 2016 se touto otázkou zabývalo i Valné shromáždění OSN – šlo teprve o čtvrtý případ v dějinách, kdy se tento nejvyšší orgán OSN zabýval nějakým zdravotním tématem.
Jaké bakterie jsou největším rizikem?
Světová zdravotnická organizace (WHO) na konci loňského roku označila 12 druhů bakterií za největší riziko – právě ony nejlépe odolávají antibiotikům. Jsou to tyto látky:
Kritické riziko
Riziko je považováno za „kritické“ u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči nejnovějších antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných problémů.
„Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti. Pokud bychom to nechali jen na trhu, nová antibiotika, která nejnaléhavěji potřebujeme, nebudou včas vyvinuta,“ varovala Marie-Paule Kienyová z WHO.
Vysoké riziko
WHO řadí dalších šest druhů bakterií do vyšší priority kvůli potřebě vyvinout nové léky. Jde mj. o stafylokok aureus, salmonelu a helicobacter pylori.
Střední riziko
Další tři skupiny jsou v kategorii „průměrné priority“, jako jsou pneumokoky, které vedou k zápalu plic a meningitidě. Dále haemophilus influenzae a bakterie Shigella, způsobující například úplavici.