Legalizace marihuany může omezit případy předávkování opiáty, tvrdí dvě studie

Legalizace marihuany může pomoci řešit problém drogové závislosti a může snížit počet smrtelných případů předávkování. Podle agentury AP to naznačují dva průzkumy publikované na začátku dubna v odborném časopisu JAMA Internal Medicine. Jiní vědci ale varují, že legalizace měkkých drog může drogovou epidemii v USA zhoršit.

Nové studie se přímo nezabývají vlivem legalizace marihuany na zneužívání drog. Dokazují ale údajně, že legalizace může omezit předepisování opiátů, jejichž nadměrné užívání je považováno za klíčový faktor drogové epidemie.

Z jedné studie vyplývá, že v amerických státech, kde bylo povoleno užívání marihuany k léčebným účelům, se množství předpisovaných opiátů tlumících bolest snížilo o šest procent. V těch státech, kde bylo navíc povoleno používat marihuanu k „rekreačním“ účelům, byl zaznamenán pokles počtu předpisů o dalších šest procent.

Zatím víme jen málo

Podle kritiků studie nepotvrzuje, že lidé nežádali o předpis na opiáty skutečně proto, že měli místo nich přístup k marihuaně. Druhá studie navíc zkoumala jen vzorek osob starších 65 let a neprokázala, že se zjištěné poznatky vztahují na celou populaci. Pro zjištění hodnověrných výsledků proto odborníci doporučují další výzkum.

  • Marihuana se získává z konopí. Zejména díky psychoaktivní látce THC (tetrahydrocannabinol) má analgetické účinky, pomáhá například lidem s roztroušenou sklerózou zmírňovat svalové napětí a třes a osobám s Tourettovým syndromem snižuje četnost tiků.
  • Ulevuje i lidem po chemoterapii větší chutí k jídlu a snížením pocitu nevolnosti. Velmi slibné jsou pak nejnovější práce, které prokazují její léčebné účinky při tlumení symptomů Alzheimerovy choroby.

Některé americké státy marihuanu legalizovaly v několika uplynulých letech. Státy, které v USA pěstování marihuany legalizovaly, mají většinou velmi pozitivní odezvu, zejména ekonomickou. Například v Coloradu již státní příjmy z marihuany přesáhly miliardu dolarů ročně, což je suma srovnatelná s příjmy z obilí. Očekává se, že do 2020 zisky ještě výrazně narostou a jen v Coloradu překonají příjmy z celé americké National Football League.

Přitom kriminalita ani další stránky spojené s užíváním rekreačních drog se nijak nezvýšily. První výsledky přišly devět měsíců po legalizaci: například data FBI o kriminalitě vůbec neprokázala jakékoliv její zvýšení. Má to však i stinnou stránku, na niž upozornili ve zprávě vědci v odborném časopise Environmental Science and Technology.

Bez údajů se nic neví

Vyzývají v ní americké federální agentury, aby se pokusily minimalizovat škody, které pěstování marihuany způsobuje a jež budou v dalších letech zřejmě ještě mnohem větší než nyní. Hlavní autor práce William Vizuete varuje, že dopad pěstování marihuany na životní prostředí je enormní. Ve studii zdůrazňuje, že konopí, z něhož se droga získává, je rostlina velmi náročná na podmínky i péči.

Rostlinky potřebují vysokou teplotu (25–30 stupňů, aby mohly být pěstovány pod střechou), silné světlo, vysoce úrodnou půdu a především obrovské množství vody – asi dvojnásobek toho, co spotřebují například hrozny. Podle autorů má marihuana i další environmentální dopady způsobené velkou spotřebou vody a energií i kontaminací okolí hnojivy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 11 mminutami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 4 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 7 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 23 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
včera v 13:50

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

Evropský pohled