Elektřina z kávy. Vědci našli způsob, jak změnit zbytečný odpad na energii

Ceny fosilních paliv i snaha ochránit klima planety vedou vědce k výzkumu nejrůznějších alternativ. Jednou z nich je i snaha měnit biologické odpady na energii. Káva může být velmi dobrým zdrojem, naznačuje nový anglický výzkum.

Britští a kolumbijští vědci objevili způsob, jak vyrobit elektřinu z odpadu, který vzniká při zpracování plodů kávovníku. Jejich objev může pomoci zemědělcům i snížit znečištění v rozvojovém světě, napsal list The Guardian. Roční produkce kávy ve světě se pohybuje kolem 9,5 milionu tun.

Při zpracování kávovníkových bobulí, takzvaných kávových třešní, vzniká ohromné množství tekutého odpadu. Odpadní voda vzniká v zemědělských podnicích už během promývání kávových třešní a další při výrobě instantní kávy. Vědcům se nyní podařilo nejen odstranit z vody kontaminující látky, ale především celý tento proces využít k výrobě elektřiny.

Vyvinuli palivovou buňku, která místo chemikálií využívá mikroby a ti konzumací odpadu vytvářejí malé množství energie. „Zemědělci získají trochu energie z odpadu, který vyhazují, životní prostředí tedy bude čistší a jejich finanční situace se zlepší,“ uvedl mikrobiolog univerzity v Surrey Claudio Avignone Rossa.

Energie z odpadu

Potřebný druh mikrobů se podle něho běžně vyskytuje v kalu z čistíren odpadních vod, avšak je také možné nalézt je na kolumbijských farmách. „Nabídka není problém,“ dodal.

Mikrobiální palivové buňky jsou velké zhruba jako ty, které se instalují do plechovek se šumivými nápoji. Nyní vědci čekají, zda jim finanční instituce poskytnou prostředky na vybudování prototypu na kolumbijské plantáži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump si myslí, že je Bůh, říká historik Snyder

Historik Timothy Snyder se dlouhodobě kriticky vyjadřuje k současné americké administrativě, Rusku Vladimira Putina a autoritářským režimům po celém světě. Věnoval se tomu také v pořadu Hyde Park Civilizace, kde se s Danielem Stachem bavil o tom, jak znalost historie pomáhá chápat moderní svět.
před 7 hhodinami

Meteorologové upravili barvy na teplotních mapách. Podívejte se na rozdíl

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.
před 10 hhodinami

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 12 hhodinami

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 13 hhodinami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
25. 5. 2026

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
25. 5. 2026

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
25. 5. 2026

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026
Načítání...