Dvojice astronautů provedla menší opravy vně ISS. Krteček čekal uvnitř

Američtí astronauti Richard Arnold a Andrew Feustel, který s sebou na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) vzal opět postavu Krtečka z dětského animovaného seriálu výtvarníka Zdeňka Milera, plánovaně vystoupili z orbitálního komplexu, aby provedli menší úpravy vně ISS. Cílem bylo nainstalovat nové antény, vyměnit kamerový systém na jednom z nosníků stanice a vyměnit dvojici kapalinových propojek k chladicímu zařízení ISS.

Výstup měl původně začít krátce po 14:00 SEČ, nakonec ale začal se zhruba devadesátiminutovým zpožděním kvůli kontrole těsnosti skafandrů, která trvala déle, než se předpokládalo. Průběh výstupu obou astronautů a jejich úpravy na ISS jsou zdokumentovány zde:

Antény, které astronauti na vnějšku stanice namontovali, v budoucnu připojí k datovému systému komplexu přístroj ECOSTRESS. Ten k ISS ještě letos dopraví nákladní loď Dragon americké soukromé společnosti SpaceX. Zmíněný přístroj je určen k dálkovému teplotnímu průzkumu pozemských ekosystémů, aby vědci lépe porozuměli tomu, kolik vody rostliny potřebují. 

Pro Arnolda byl čtvrteční výstup do volného prostoru v pořadí třetím v jeho kariéře, pro Feustela dokonce již sedmým. První tři uskutečnil v roce 2009 při opravě Hubbleova kosmického teleskopu, další tři pak v roce 2011, kdy se podílel na výstavbě ISS.

Astronaut s českými kořeny

Feustel s sebou na každou kosmickou misi bere předměty odkazující na Českou republiku, protože jeho manželka Indira má české kořeny.

Poprvé měl u sebe básnickou sbírku Jana Nerudy Písně kosmické a také českou vlajku, na druhé cestě ho pak doprovázela figurka Krtečka. Ta nyní, v menším provedení, k ISS přiletěla znovu.

Očekává se, že Feustel se ve volném čase na ISS zapojí do spolupráce s programem Do kosmu s Krtkem, který organizuje Astronomický ústav Akademie věd ČR a České kosmické kanceláře. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
17. 8. 2026

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
17. 8. 2026

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
17. 8. 2026

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.