Dvě dávky Pfizeru chrání před hospitalizací při nákaze omikronem, uklidňuje první studie

Dvě dávky vakcíny proti nemoci covid-19 od společností Pfizer/BioNTech poskytují zhruba sedmdesátiprocentní ochranu před hospitalizací při nákaze variantou omikron. Vyplývá to z jihoafrické studie, o které informovala agentura Reuters.

Ze studie vyplynulo, že dvě dávky vakcíny poskytují sedmdesátiprocentní ochranu před hospitalizací a třiatřicetiprocentní ochranu před infekcí variantou omikron.

Autoři studie uvedli, že nynější výsledky představují pokles oproti osmdesátiprocentní ochraně před nákazou a devadesátiprocentní ochraně před hospitalizací, které vědci v JAR naměřili během vlny infekcí způsobených variantou delta. Ta je považovaná za celosvětově dominantní a nejnakažlivější variantu. U varianty omikron ale odborníci předpokládají, že se šíří ještě rychleji.

Hůř chrání očkování i prodělaná nemoc

Výzkum také došel k závěru, že během nynější vlny infekcí je vyšší riziko opětovné nákazy než u těch předchozích. Riziko hospitalizace s onemocněním covid-19 u dospělých ale kleslo o 29 procent ve srovnání s první vlnou. O zhruba dvacet procent vzrostlo riziko hospitalizace a vážných komplikací u dětí, přestože je u nich velmi nízká sedmidenní incidence.

Největší jihoafrický správce soukromého zdravotního pojištění, společnost Discovery Health, který studii nechal zpracovat, varoval, že výsledky jsou předběžné.

Omikron se šíří

Výzkum je založený na 211 tisících pozitivních testech z období od 15. listopadu do 7. prosince. U 78 tisíc pozitivních testů se předpokládá, že se jednalo o variantu omikron, i když ji zatím nepotvrdilo genetické sekvenování. Jihoafričtí vědci dosud díky sekvenování potvrdili přibližně 550 případů omikronu.

Na novou variantu koncem minulého měsíce upozornila právě Jihoafrická republika. Denní počet nakažených se od té doby zvýšil na průměrně 20 tisíc případů denně. Mnoho zemí zavedlo cestovní omezení pro několik zemí jižní Afriky.

JAR očkuje látkami od společnosti Pfizer a Johnson & Johnson. Zhruba šedesátimilionová země dosud podala přes 20 milionů dávek od Pfizeru. V úterý zveřejnili vědci v jiném výzkumu i první data k účinnosti látky J&J. Ve studii této vakcíny v Jihoafrické republice zatím nikdo očkovaný nezemřel na variantu omikron, uvedl v úterý jeden z vedoucích výzkumníků studie.

„Přestože jsme zaznamenali mnoho průlomových infekcí, došlo k velmi malému počtu hospitalizací ve srovnání s obdobím, kdy převládala delta. A k dnešnímu dni jsme neměli žádného člověka, který by na omikron ze studie J&J zemřel, takže to je dobrá zpráva, opět se ukazuje, že vakcína je účinná proti závažným onemocněním a úmrtím,“ uvedla na tiskové konferenci prezidentka Jihoafrické rady pro lékařský výzkum Glenda Grayová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 5 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 7 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 9 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 10 hhodinami
Načítání...