ČEZ bude s Američany společně rozvíjet malé jaderné reaktory

Česká energetická skupina ČEZ a americká firma NuScale budou společně rozvíjet malé modulární jaderné reaktory. Ve čtvrtek podepsaly dohodu o porozumění, uvedl mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Obě společnosti podle něj budou sdílet technické poznatky z vývoje těchto zdrojů a posoudí také možnosti jejich uplatnění v podmínkách Česka i celé Evropy. Právě jaderné zdroje menšího výkonu označil premiér Andrej Babiš (ANO) letos na jaře za optimální řešení pro stavbu nových jaderných bloků v Česku.

NuScale patří ve vývoji malých modulárních reaktorů mezi světové lídry. Její projekt aktuálně prochází v USA licencováním, první komerční reaktor chce firma spustit v roce 2027 v Idahu na severozápadu Spojených států. 

Konkrétně firma ověřuje vlastnosti malého bloku – modulu založeného na lehkovodním tlakovodním reaktoru s elektrickým výkonem 60 MW. Projekt předpokládá soustředění až dvanácti takových modulů do jedné elektrárny s instalovaným výkonem 720 MW.

Zatímco například instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je asi 2000 megawattů (MW), vyvíjené malé reaktory jsou řádově menší – o výkonu jednotek, desítek, maximálně nižších stovek MW. Výhodou může být jejich předpokládaná sériová výroba a montáž přímo ve výrobních závodech. Zároveň je ale možné soustředit také větší počet modulů v jedné lokalitě.

Alternativa, nebo budoucnost?

„Malé modulární reaktory mohou být budoucností jaderné energetiky. Jsem velice rád, že se ČEZ do jejich vývoje intenzivně zapojuje. Česká jaderná energetika byla vždy na špici a rozvoj malých modulárních reaktorů ve spolupráci s NuScale tuto pozici potvrzuje,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu ČR Karel Havlíček (za ANO). ČEZ se otázce těchto zařízení dlouhodobě věnuje prostřednictvím své dceřiné firmy ÚJV Řež.

Princip jaderného reaktoru NuScale:

Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše mohou malé modulární zdroje být do budoucna významnou alternativou, kterou nelze opomíjet. „Partnerství s NuScale je pro nás proto logickým krokem,“ podotkl. Otázky na možné parametry potenciálního malého reaktoru NuScale v ČR jsou podle ČEZu zatím předčasné, budou se řešit právě v rámci uzavřené spolupráce s americkou firmou.

„Osobně bych se za tuto cestu velice přimlouval,“ uvedl v dubnu na Evropském jaderném fóru v Praze k budoucímu využití malých jaderných reaktorů v ČR premiér Babiš. Odborníci však upozorňují na to, že ve světě se tato zařízení teprve vyvíjejí a praktická zkušenost s jejich provozem téměř chybí. 

Jediné zařízení zatím existuje v Indii

Podle loňských informací odborného serveru oEnergetice.cz jsou ve vývoji malých modulárních reaktorů aktivní USA, Kanada a Británie.

Podle databáze Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) je však v provozu pouze jeden typ SMR. „Jedná se o indický těžkovodní reaktor s výkonem 220 MW s označením IPHWR-220. Jedná se o původně kanadský reaktor, který Indové v průběhu let vylepšili a úspěšně provozují 16 reaktorů této nebo odvozené konstrukce,“ dodal server.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 5 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 6 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 7 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 8 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 12 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 14 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...