Česko už trpí suchem, které narušuje stabilitu systému, varují vědci z projektu InterSucho

Sucho se v České republice změnilo. Už neohrožuje jen zemědělce, ale celou společnost a systém, upozorňují experti z projektu InterSucho. Problém se týká téměř celého státu.

Po čtyřech letech trvalého srážkového deficitu se hydrologické a zemědělské sucho v Česku proměnilo i v sucho socioekonomické. Označuje se tak stav, kdy nedostatek vody zasahuje do produktivity a stability systému.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu na velké části republiky chybí od ledna 2015 do září 2018 proti průměru přes 500 milimetrů srážek, někde dokonce 700 milimetrů, řekl na konferenci v Brně jeden z tvůrců projektu pro zemědělce InterSucho Miroslav Trnka.

Trnka při pohledu na mapy sucha v Česku od roku 2000 uvedl, že od té doby nebylo v republice území, kterému by se sucho za tu dobu vyhnulo.

„Jen při pohledu na mapy lze konstatovat, že frekvence sucha se statisticky významně zvyšuje,“ řekl Trnka. Modely ukazují, že to tak bude dál, a vědci odhadují, že příští rok by mohla být globální teplota tak vysoká jako v roce 2016, který byl dosud nejteplejší v historii.

Sucho se stává pravidlem a kompenzace ho nevyřeší, říká tvůrce InterSucha

„Křivka produkce oxidu uhličitého posledních 150 let exponenciálně roste, proto lze očekávat, že dále bude růst i teplota. Už nikdo nepochybuje, že se nás změna klimatu netýká,“ řekl Trnka.

Zemědělce letos nepostihlo sucho jen v Česku, ale prakticky v celé západní a střední Evropě. V Polsku se škody v tomto roce odhadují na 11 miliard korun, v Belgii na 6,75 miliardy a v Německu na 17 miliard.

„V Rakousku úhrn škod neznáme, ale výrazně byl zasažen sever a západ Rakouska. Přitom Rakousko je nám dáváno za příklad správného hospodaření a péče o krajinu, ale také musí vyplácet kompenzace,“ řekl další z tvůrců InterSucha Petr Hlavinka.

Kompenzace dostanou i čeští zemědělci. Další z tvůrců InterSucha Zdeněk Žalud však zemědělce varoval, že brzy na kompenzace pravděpodobně nedosáhnou, protože limitem je propad alespoň o 30 procent proti tříletému průměru a ten se vlivem stále častějšího sucha snižuje. „Evropa platí kompenzace za postižení náhodnými jevy. Sucho se však stává pravidlem. A kompenzace sucho nevyřeší. Řešením je pouze adaptace hospodaření a krajiny, aby dokázala zadržet více vody. Sucho bude, to je jisté,“ řekl Žalud.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 20 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 21 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 21 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...