Brněnští vědci mapují s pomocí veřejnosti výskyt pijáka lužního. Parazit podobný klíštěti zabíjí psy

Nahrávám video

Výzkumníci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně žádají lidi o pomoc s mapováním výskytu pijáka lužního. Jde o krevního parazita, který je podobný klíštěti. Napadá ale jenom psy a těm může způsobit smrtelnou nemoc, takzvanou babeziózu.

Data o výskytu parazita sbírají výzkumníci prostřednictvím webu Najdipijaka.cz. Lidé posílají fotky s informacemi o přibližných souřadnicích nálezu. „Potěšil nás zájem veřejnosti. Lidé pijáka bez problémů rozlišují,“ uvedl David Modrý, vedoucí projektu, který univerzita spustila před necelými třemi týdny.

Za tu dobu nahlásili lidé přibližně sedmdesát případů, převážně z Břeclavska v okolí Dyje. Výzkumníkům se už ale ozvali i lidé z Chomutova, České Lípy nebo z Plzně. „Lidé můžou zaslat fotku anebo to klíště vezmou na obyčejný papír nebo do zkumavky a zašlou ho na univerzitu,“ přiblížila spoluautorka výzkumu Dominika Mažgůtová.

Piják lužní má pestrý štítek a je větší než klíště obecné
Zdroj: najdipijaka.cz

Od klíštěte obecného se piják liší pestrým štítkem, který má obvykle hnědočervenou barvu s bílou kresbou. U samců kryje štítek celé tělo, u samic jen přední část. Piják je větší než klíště, nasátá samička může mít až centimetr.

Pijákům se daří na prosluněných trávnících, lužních porostech podél řek a na okrajích lesů. V lese nebo ve vysoké vegetaci obvykle nežije. Vrcholy pijákové sezony jsou v březnu, dubnu, září a říjnu.

Hrozba pro psy, ne pro člověka

Parazit přenáší psí babeziózu, která může být bez včasné léčby pro zvířata smrtelná. Nakažený jedinec při sání přenáší do zvířete mikroskopického parazita, který napadá jeho červené krvinky. Nemoc se u psa projevuje slabostí, zvracením a horečkou.

„Dělá to psům docela nepříjemné příznaky ve smyslu chudokrevnosti. Ty vážné končí tím, že jim zežloutnou sliznice a kůže a můžou jim i selhat ledviny,“ vysvětlil veterinář Jaroslav Kučera. Na člověka se nemoc nepřenáší, piják jej navíc saje jen vzácně.

Rozšířené druhy klíšťat
Zdroj: Wikipedia.org/klistova-encefalitida.cz

Pro lidi naopak představuje ohrožení běžně rozšířené klíště obecné, které může přenášet klíšťovou encefalitidu. Česko patří mezi země s nejvyšším výskytem tohoto onemocnění v Evropě. Nově na nebezpečné lokality zamořené klíšťaty upozorňuje i speciální mapa.

Zapojení veřejnosti prostřednictvím občanské vědy

Naopak lokality s výskytem pijáka lužního odborníci teprve zjišťují. „Znalost o výskytu pijáka je významná pro veterinární lékaře i majitele psů. Je třeba vědět, ve kterých regionech psí babezióza hrozí,“ uvedl Modrý s tím, že malý tým vědců nemá šanci zmapovat celé území Česka, proto zapojil veřejnost.

„Piják je pro takzvanou citizen science ideální model, neboť je to snadno odlišitelné klíště. Při mapování se využívá i jinde v západní Evropě,“ uvedl Modrý s tím, že území parazita se rychle zvětšuje v sousedních zemích, což vědce inspirovalo k aktuálnímu zjišťování stavu v tuzemsku. Piják se zde dosud vyskytoval jen na jihovýchodě Moravy v trojúhelníku mezi Dyjí a Moravou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...