Ayahuasca je droga, která vědce překvapuje léčebnými účinky

Dominique byla závislá na kokainu a kouřila denně dvě krabičky cigaret, dokud neobjevila ayahuascu, halucinogenní nápoj pocházející z Amazonie. „Se vším jsem najednou přestala, a to bez jakéhokoli úsilí,“ říká. Tato Američanka francouzského původu patří k tisícům milovníků tohoto nápoje, který začíná být ve Spojených státech populární a zajímá vědce zabývající se psychiatrií. Ti v něm spatřují potenciální lék proti závislosti, depresi nebo posttraumatickému syndromu.

Ayahuasca, kterou američtí zdravotníci označili za tvrdou drogu, však není bez rizika. Tento odvar z liany Banisteriopsis caapi a listů rostliny chacruna, který se připravuje a pije podle šamanských rituálů, se v posledních deseti letech těší mimořádné popularitě. Zvláště v Silicon Valley a v Hollywoodu, kde některé celebrity - Sting, Paul Simon, Tori Amos či Lindsay Lohanová - popsaly svou zkušenost s tímto nápojem.

„Mylně se soudí, že ji užívají jen hippies s péry ve vlasech, ale berou ji módní návrháři, herci, kadeřníci, šéfové podniků, právníci…,“ ujišťuje Jeff, který pořádá seance s popíjením tohoto nápoje. „V době poznamenané konzumním stylem života lidé hledají silné duchovní zážitky,“ prohlašuje.

Podle profesora Minnesotské univerzity Dennise McKenna se v New Yorku každou noc koná asi stovka seancí a totéž zřejmě platí o Los Angeles nebo o San Franciscu. Je však těžké to přesněji určit, protože tato substance obsahující silně psychotropní látku dimethyltryptamin (DMT) je nelegální.

Jak působí ayahuasca

Ti, kdo ayahuascu užívají, tvrdí, že tak činí jen jednou za několik měsíců. Nejprve musejí dodržovat týdenní přísnou dietu, než se mohou zúčastnit seancí, které se konají v přírodě a zahrnují meditace a tradiční zpěvy.

Pozření nápoje vyvolává euforické halucinace. „Měla jsem pocit, že vystupuji ze svého těla. Viděla jsem růžové a fialové hrdličky a zelené geometrické obrazce,“ říká Dominique. Jiné vidiny jsou však mnohem pochmurnější, někdy až hrůzostrašné. Většinou je doprovází zvracení. „To je očista,“ tvrdí Jeff.

  • Nejznámější ayahuascovou církví je brazilská Santo Daime založená ve třicátých letech dvacátého století. Jde o církev s prvky křesťanství, animismu, spiritismu i amazonského šamanismu. Ayahuascu používají při svých bohoslužbách. Při nich bývají ženy i muži formálně oděni a odděleně tančí a zpívají náboženské písně. 

Někteří nezaznamenají žádné změny, jiní však popisují radikální proměnu. „Přestal jsem kouřit, začal jsem meditovat, změnil jsem svůj vztah k přírodě a usmířil jsem se s rodiči,“ vypočítává Leonard.

Vědecké účinky drogy jsou nečekaně působivé

Léčebné účinky zajímají stále více vědců. Patří k nim i Jessica Nielsonová z Kalifornské univerzity v San Franciscu. Ayahuascu začala studovat po cestě do Peru, kde viděla dvě osoby s posttraumatickým syndromem, které se po jejím pozření zřejmě uzdravily.

Jessica Nielsonová se pokouší získat od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povolení pro klinické testy. Není to však snadné, ačkoli psychotropní látky, jako je extáze, jejíž základní substancí je MDMA, nebo LSD, se v psychiatrii začínají těšit jisté milosti.

Ayahuasca
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědce ve Spojených státech brzdí zákonný rámec, ale ayahuascu zkoumají jinde, především v Brazílii, kde je legální, jakož i v dalších zemích Latinské Ameriky, jako je Mexiko, Peru či Kolumbie, a ve Španělsku, kde využívají vakua v zákonech.

Jedna studie se uskutečňuje v Brazílii na lidech trpících chronickou depresí, kteří špatně reagují na běžná antidepresiva. Předběžné výsledky jsou pozitivní.

Rizika léku

Ayahuasca však může být nebezpečná, zvláště pro lidi užívající antidepresiva, trpící psychózou nebo srdečními problémy, pro epileptiky a astmatiky. „Musíme se ujistit, že lidé jsou fyzicky i duševně schopni ayahuascu snést,“ vysvětluje Jeff.

Popularita nápoje, který si někteří obstarávají na internetu, však také přitahuje šarlatány a může dojít k dramatickým situacím. Droga totiž sice vyvolává euforii, ale někdy také deprese a paranoidní výbuchy či záchvaty paniky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Chlumský rybník se promění v útočiště původních druhů, hlavně mihulí a pstruhů

Z Chlumského rybníka u Volar na Prachaticku vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a pstruha obecného. Samotné obnově předcházel tříletý výzkum. Rybáři začali rybník vypouštět a odstraňují z něj současnou rybí obsádku, která neodpovídá přírodním podmínkám Šumavy. Vytvoří tak prostor pro původní druhy. Na projektu spolupracují vědci, město Volary, rybáři i Správa Národního parku Šumava.
před 48 mminutami

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
před 7 hhodinami

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
před 8 hhodinami

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
před 9 hhodinami

Čeští vědci znovuobjevili „ztraceného“ vodního hlodavce z Etiopie

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt pozoruhodného vodního hlodavce z rodu Nilopegamys. Teď se ho podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým včetně odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
před 11 hhodinami

Vlny veder budou mnohem horší než to, co známe nyní, varuje německá studie

Extrémní vlny veder, které Evropa letos i v předchozích letech zažila, jsou pouze předzvěstí toho, co lidstvo v důsledku klimatických změn čeká. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Podle nich v budoucnu budou vlny veder delší, rozsáhlejší a také mnohem závažnější.
před 12 hhodinami

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
včera v 17:12‌‌

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
včera v 11:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.