Archeologové zahráli na hudební nástroj starý 17 tisíc let. Poslechněte si jej

Vědci ve Francii objevili ulitu, na jejíž existenci správci sbírek na dlouhá desetiletí zapomněli a o které se domnívají, že je vůbec nejstarším známým dechovým nástrojem vyrobeným ze schránky plže. Dokonce se jim podařilo rekonstruovat zvuky, které vydávala.

Důmyslně opracovaná lastura je asi 17 tisíc let stará a objevena byla v roce 1931 v jeskyni v Pyrenejích. Archeologové ji původně považovali za rituální pohár. Nicméně při nedávné inventarizaci sbírek toulouského muzea vědci zjistili, že ulita je pečlivě navrtaná a upravená tak, aby na ni šlo umístit náústek. O poznatky se podělili v časopise Science Advances.

Hráč na lesní roh dokázal na ulitu bez problémů zahrát tři noty, takže se vědecký tým zkoumající tento dávný hudební nástroj mohl přesvědčit, jak asi zněl:

Schránku zdobí vzory namalované červeným pigmentem nápadně podobné těm, kterými lidé kdysi vyzdobili stěny jeskyně nedaleko současné obce Marsoulas, v níž byla schránka nalezena. „Podle toho, co víme, jde o první takový důkaz souvislosti mezi hudbou a jeskynním uměním z období pravěku v Evropě,“ řekl Gilles Tosello, jeden z archeologů, který se na průzkumu ulity podílí.

Pravěká lastura
Zdroj: Science Advances

Dodal, že dechové nástroje, jako jsou flétny, lidé používali už před 35 tisíci lety. Byly nalezené v Německu a pocházejí z kostí supů. Neví se ale o tom, že by nějaký nástroj vzniklý z ulity byl starší než ten z jeskyně u Marsoulas. Vědci by na nástroj chtěli zkusit zahrát přímo v jeskyni, podle Tosella by šlo o silný zážitek.

Ulita samotná je 31 centimetrů dlouhá a patřila plži jménem tritonka mořská žijícímu v Atlantském oceánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 9 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 13 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 16 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 18 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...