Archeologové zahráli na hudební nástroj starý 17 tisíc let. Poslechněte si jej

Vědci ve Francii objevili ulitu, na jejíž existenci správci sbírek na dlouhá desetiletí zapomněli a o které se domnívají, že je vůbec nejstarším známým dechovým nástrojem vyrobeným ze schránky plže. Dokonce se jim podařilo rekonstruovat zvuky, které vydávala.

Důmyslně opracovaná lastura je asi 17 tisíc let stará a objevena byla v roce 1931 v jeskyni v Pyrenejích. Archeologové ji původně považovali za rituální pohár. Nicméně při nedávné inventarizaci sbírek toulouského muzea vědci zjistili, že ulita je pečlivě navrtaná a upravená tak, aby na ni šlo umístit náústek. O poznatky se podělili v časopise Science Advances.

Hráč na lesní roh dokázal na ulitu bez problémů zahrát tři noty, takže se vědecký tým zkoumající tento dávný hudební nástroj mohl přesvědčit, jak asi zněl:

Schránku zdobí vzory namalované červeným pigmentem nápadně podobné těm, kterými lidé kdysi vyzdobili stěny jeskyně nedaleko současné obce Marsoulas, v níž byla schránka nalezena. „Podle toho, co víme, jde o první takový důkaz souvislosti mezi hudbou a jeskynním uměním z období pravěku v Evropě,“ řekl Gilles Tosello, jeden z archeologů, který se na průzkumu ulity podílí.

Pravěká lastura
Zdroj: Science Advances

Dodal, že dechové nástroje, jako jsou flétny, lidé používali už před 35 tisíci lety. Byly nalezené v Německu a pocházejí z kostí supů. Neví se ale o tom, že by nějaký nástroj vzniklý z ulity byl starší než ten z jeskyně u Marsoulas. Vědci by na nástroj chtěli zkusit zahrát přímo v jeskyni, podle Tosella by šlo o silný zážitek.

Ulita samotná je 31 centimetrů dlouhá a patřila plži jménem tritonka mořská žijícímu v Atlantském oceánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
před 23 hhodinami

Německé univerzity se připravují na možný nástup vlády AfD. Obávají se, že omezí jejich svobodu

Odborný vědecký žurnál Nature se věnuje i politickému postavení vědy a vědců ve světě. Ve svém posledním čísle se podíval na Německo a možné dopady toho, že se na podzim dostane k moci strana Alternativa pro Německo (AfD). Její postoj k moderní vědě je totiž postavený na zavedení změn, které by mohly zásadně změnit status quo.
7. 7. 2026

Temná triáda může fungovat jako adaptace na stres. Vědci popsali možné evoluční příčiny psychopatie

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
7. 7. 2026

Američtí molekulární biologové navrhli novou vakcínu proti HIV. Výsledky jsou slibné

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.
7. 7. 2026

Evropský pohled