Americké úřady prohlásily 23 druhů za vyhynulé. Včetně datla, který byl symbolem tamní přírody

Americké úřady oficiálně prohlásily za vyhynulé 23 druhů zvířat a rostlin, mezi nimi například datla knížecího. Ptáka dříve považovaného za jeden ze symbolů severoamerické přírody vědci spatřili naposledy v roce 1944. Administrativa prezidenta Joea Bidena rovněž oznámila, že znovu začne stíhat soukromé firmy, které nepodnikají dostatečné kroky k ochraně divokých ptáků.

U všech 23 druhů vědci už ztratili víru v to, že se jim ještě podaří najít žijící exemplář. Patří mezi ně také několik dalších ptáků, dva druhy sladkovodních ryb, osm druhů slávek, netopýr a jedna rostlina. Americký úřad na ochranu přírody Fish and Wildlife Service (FWS) oznámil, že už požádal o to, aby byly odstraněny ze seznamu ohrožených druhů. 

Datel knížecí měl černobílé opeření, samce charakterizoval výrazný červený hřebínek. Dorůstal do velikosti asi padesáti centimetrů. Mezi ohrožené druhy se dostal v roce 1967, a to zejména kvůli tomu, že postupně začaly mizet lesy, které byly jeho přirozeným místem k životu. Úbytek těchto ptáků nicméně způsobili do určité míry také sběratelé. Podle expertů byl datel knížecí naposledy prokazatelně spatřen v roce 1944 na severovýchodě Louisiany.

Ochrana přírody proti průmyslu

Skupiny bojující za ochranu přírody v poslední době hlasitě vyzývaly Bidenovu administrativu, aby přijala rozhodnější kroky na ochranu divoce žijících zvířat. Dnešní oznámení o návratu ke stíhání soukromých společností za úhyn ptáků proto přivítaly. Proti se naopak postavili zástupci ropného průmyslu, kteří byli v minulosti za porušování zákona na ochranu ptáků nejvíce postihováni.

Americké úřady firmy za špatný přístup k ptákům trestaly již v minulosti, s touto praxí přestal republikánský prezident Donald Trump. Ten podle řady ekologických skupin a demokratů v Kongresu upřednostňoval zájmy soukromých firem před snahou o ochranu přírody.

„Zákon budeme vymáhat pouze v případech, kdy společnosti mohly předpokládat úhyn ptáků, ale nepřijaly kroky k tomu, aby mu předešly,“ řekl Jerome Ford z FWS. „Za posledních padesát let jsme přišli o více než tři miliardy ptáků. Chceme vytvořit přístup založený na zdravém rozumu, který ochrání ptáky a zároveň nastaví předvídatelná pravidla pro průmysl,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 2 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 3 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 3 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30
Načítání...