Ve Varšavě pokračuje dvoudenní summit NATO. Státníci řeší boj proti Islámskému státu nebo podporu afghánských bezpečnostních sil. Následovat bude schůzka politiků s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Na okraj summitu se konala schůzka zemí visegrádské čtyřky (V4), která se shodla na tom, že nebude tlačit na Londýn kvůli brzkému odchodu z Evropské unie.
Schůzka V4 se konala poprvé pod polským předsednictvím. „Samozřejmě novou věcí, která tam hraje roli, je brexit a britský zájem spolupracovat s V4 na tom, aby britský rozvod (s EU) byl pokud možno bezbolestný,“ řekl náměstek českého ministra zahraničí Ivo Šrámek. „Nikdo nechce ve V4 na Brity pospíchat,“ poznamenal s tím, že „je jasné, že si to vyžádá určitý čas, aby si (Britové) vytvořili svou vyjednávací pozici“.
Zachování čtyř základních svobod v EU (svoboda pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu) je ale prioritou, uvedl Šrámek. „Britové by si samozřejmě představovali zachování volného pohybu kapitálu, volného pohybu zboží, ale na druhou stranu omezení volného pohybu osob, což si myslím, že tudy cesta patrně pro nikoho nevede,“ dodal český náměstek.
Ještě do konce tohoto měsíce se v Bratislavě sejdou ministři zahraničních věcí zemí EU, aby sladili své postoje k brexitu. Prezident Miloš Zeman poznamenal, že zatímco brexit výrazně ovlivní Evropskou unii, NATO se příliš týkat nebude. „Nechci říci, že nebude žádné (ovlivnění), ale nebude příliš výrazné,“ podotkl.
Podle průzkumu společnosti ORB pro deník The Independent by při rozhodování mezi přístupem na jednotný trh a omezením imigrace dalo 48 procent voličů přednost první možnosti, zatímco pro 37 procent je důležitější omezit přistěhovalectví z Evropy.
Většina Britů hlasovala pro odchod země z EU 23. června. Rozhodli se tak po vyhrocené kampani, ve které byla imigrace jedním z hlavních témat. Někteří ze zastánců takzvaného brexitu podle komentářů rozdmýchávali xenofobii a rasismus. Počet nenávistných útoků vůči přistěhovalcům od referenda vzrostl téměř o polovinu.
Stoupenci odchodu země z EU tvrdili, že brexit umožní Británii zastavit příchod imigrantů, kteří podle mnohých Britů zabírají pracovní místa a zneužívají sociální dávky.
Článek 50 Lisabonské smlouvy o vystoupení z EU má aktivovat zástupce končícího premiéra Davida Camerona. Obě kandidátky na post britského ministerského předsedy z Konzervativní strany přitom už slíbily, že v případě svého zvolení omezí volný pohyb občanů z Unie.
Podle ministryně vnitra Theresy Mayové bude odchod Británie z EU znamenat kontrolu volného pohybu osob přicházejících do země. Nynější ministryně energetiky Andrea Leadsomová zase prohlásila, že občané EU budou muset mít pracovní povolení, aby v zemi mohli zůstat.
