Italští pyrotechnici odstřelili dva zbývající pilíře Morandiho mostu v Janově, který se zřítil loni 14. srpna. Řízenou demolici přenášela italská televize a přímo na místě ji sledovali italští členové vlády, včetně ministra vnitra Mattea Salviniho či vicepremiéra Luigiho di Maia. Kvůli demolici muselo dočasně odejít z domovů 3500 lidí. Zbylá konstrukce mostu o váze 4500 tun se k zemi sesula za osm vteřin.
Nejprve bylo slyšet několik po sobě jdoucích explozí a pak se již masa betonu a oceli sesunula k zemi. Kvůli množství uvolněného prachu pak sutiny začala kropit vodní děla, přesto se však nad místem demolice vznášel velký prašný oblak. Následoval dlouhý potlesk přihlížejících.
V minutách před detonací zněly městem sirény a preventivně bylo již ve čtvrtek evakuováno 3500 lidí. Před odchodem si mnoho z nich zakrylo okna a dveře plastovými fóliemi, aby se do jejich obydlí nedostal prach. Po výbuchu se okolím nesl štěkot psů, vyděšených silný hlukem.
Odstřel se opozdil o 37 minut, protože jeden starší člověk údajně odmítal opustit svůj byt z evakuační zóny o poloměru 300 metrů. Jeho byt byl nakonec prázdný, ale v jiné budově se našli dva cizinci z neunijní země. Dívali se na televizi a o demolici nevěděli.
„Všechno šlo podle plánu. Zpoždění se událo kvůli osobě nahlášené v jednom bytě. V 9:37 šel most k zemi,“ řekl starosta Janova Marco Bucci. Dodal, že úřady nyní zkontrolují, zda nedošlo k poškození statiky přilehlých domů. Pakliže bude vše v pořádku, budou se obyvatelé moci vrátit.
Odstřelu předcházely rozsáhlé přípravy, které podrobně ilustruje deník Corriere della Sera. Pod pilíře byly vysypány hromady kameniva, aby se utlumil pád konstrukce. Oblast, kam měly dopadnout sutiny, byla ohrazena dvanáctimetrovou betonovou zdí.
Na dva zbylé kusy mostovky byly umístěny po celé délce obrovské nádrže s vodou, která měla pohltit co nejvíce prachu. Vaky s vodou se nacházely i na pilířích poblíž míst, kde byla výbušnina. Vodní stěna, která se vytvořila po explozi, byla místy vysoká až 50 metrů. Na čtyři tisíce náloží se použilo 2700 kilogramů dynamitu. K zemi nakonec padlo 4500 tun materiálu o objemu 20 tisíc metrů krychlových.
Nový most se má otevřít příští rok
Morandiho most v Janově, postavený v polovině 60. let minulého století a pojmenovaný po svém autorovi Riccardu Morandim, stál na frekventované dálniční trase a spojoval italské vnitrozemí s italskou i francouzskou Riviérou. Jeho část se zřítila loni 14. srpna a z výšky spadly tři desítky aut včetně českého kamionu, jehož řidič nehodu přežil, 43 dalších lidí zemřelo.
Deset měsíců po havárii mostu se začal tento týden v Janově stavět nový. Stavbu vede místní rodák, slavný architekt Renzo Piano. Podle listu La Stampa by se nový most měl podobat lodi. Konstrukce z oceli má být v noci osvícena pomocí elektřiny ze solárních panelů. Piano pro své rodné město silniční stavbu navrhl zdarma. Ministr dopravy Danilo Toninelli řekl, že bude slavnostně otevřena na jaře 2020.
Změnit se má také prostor pod mostem. Plánuje se vznik zcela nové čtvrti. Srpnový pád konstrukce poničil i některé stávající budovy, do kterých se již jejich obyvatelé nemohli vrátit. Bez stálé střechy nad hlavou jich zůstalo zhruba 600.
Vyšetřovací komise viní provozovatele mostu, že nezajistil jeho bezpečnost
Vyšetřovací komise italského ministerstva dopravy došla na konci září k závěru, že provozovatel janovského mostu, firma Autostrade per l'Italia, nezajistil jeho bezpečnost. Podle komise firma nepodnikla dostatečná opatření, aby pádu zabránila, i když riziko zřícení už v předchozích letech existovalo. Společnost kritiku komise odmítla a závěry expertní komise ministerstva označila za „hypotézu, kterou je třeba ověřit“.
Začátkem září janovská prokuratura oznámila, že začala vyšetřovat 20 lidí, včetně vedení Autostrade per l'Italia, kvůli podezření z trestného činu zabití. Výkonný ředitel firmy Giovanni Castellucci si v srpnu vysloužil kritiku, když se odmítl za neštěstí omluvit s tím, že počká, až vyšetřovatelé určí, kdo je za tragédii zodpovědný.
Na konci letošního ledna v souvislosti s vyšetřováním neštěstí italská finanční policie zabavila důkazy v kancelářích několika dálničních společností ve městech Janov, Bologna, Florencie a Bari. Vyšetřování se týká pěti dalších mostů a viaduktů, které jsou podle zdrojů agentury ANSA ve špatném stavu. Policie podezřívá deset zaměstnanců společností ASPI a SPEA, že o stavu zmíněných konstrukcí lhali.
