Ženeva – Každé osmé úmrtí na naší planetě souvisí se špatným ovzduším. Alespoň to tvrdí nově zveřejněná zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2012. Od roku 2008, kdy bylo hodnocení prováděno naposled, přitom na nemoci spojené se špatným vzduchem zemřelo dvakrát více lidí. Znečištění ovzduší se tak podle WHO stalo nejvážnějším zdravotním rizikem na naší planetě spojeným se životním prostředím.
V roce 2008 mohla podle předchozí bilance WHO špatná kvalita vzduchu za smrt 3,2 milionu lidí. Organizace ale nechce data z obou zkoumání zvlášť srovnávat. V obou případech prý používala různou metodiku a pro předchozí zprávu hodnotila pouze městské oblasti, kdežto pro tu současnou přidala i venkov. Data z aktuální zprávy jsou nicméně podle WHO varovná. „Rizika spojená se znečištěním ovzduší jsou větší, než se dříve uvažovalo, zvláště pokud jde o onemocnění srdce a mozkovou mrtvici,“ uvedla ředitelka sekce veřejného zdraví WHO Maria Neiraová.
Nejhůř je na tom jihovýchodní Asie, WHO volá po záchranných plánech
Častými oběťmi znečištění ovzduší jsou chudé ženy, děti a staří lidé, kteří tráví hodně času doma, kde dýchají kouř a saze unikající z kamen a sporáků na uhlí a dřevo, poznamenala zástupkyně Neiraové Flavia Bustreová. Nejpostiženějšími částmi světa jsou podle zprávy WHO jihovýchodní Asie a západní oblasti Tichomoří, kde předloni kvůli znečištěnému ovzduší zemřelo asi 5,9 milionu lidí. Většinu tamních obětí (3,3 milionu) má přitom na svědomí znečištěný vzduch v obydlích. K nejčastějším onemocněním vyvolaným dýcháním znečištěného vzduchu venku či doma patří záněty dýchacích cest, choroby srdce, mozkové mrtvice a nádorová onemocnění, především plic.
Vlády a samosprávy by podle organizace měly co nejrychleji přijít s nápady, jak omezit produkci plynů znečišťujících vzduch venku a v obydlích. To by mohlo vést k záchraně milionů životů, zdůraznila WHO. Ta už dříve mimo jiné doporučila, aby se úřady zaměřily na zavádění zdravějších „čistých“ energií do lidských obydlí. Velké znečištění ovzduší je často důsledkem špatných postupů a praxe v dopravě, energetice, likvidaci odpadů, průmyslu a některých dalších sektorech. „Zdravější strategie také budou z dlouhodobé perspektivy ekonomicky přínosné vzhledem k úsporám, ke kterým dojde ve zdravotnictví,“ uvedl podle webu organizace její koordinátor pro veřejné zdraví Carlos Dora.
Ženevské sídlo WHO ještě letos zveřejní instrukce ke kvalitě vzduchu z pohledu používaného paliva v domácnostech. V textu k nynější zprávě dále také slibuje upřesnit údaje o úmrtnosti v důsledku špatného ovzduší v jednotlivých zemích a kvalitu ovzduší v 1 600 městech ze všech oblastí světa.
