Vůdce separatistů Zacharčenko: Válka je pořád ve hře

Pokud Kyjev neuzná samostatnost povstaleckých regionů, válka může vypuknout znovu. V rozhovoru pro BBC to uvedl lídr separatistů Alexandr Zacharčenko. Na východě Ukrajiny se stále častěji porušuje dojednané příměří. Povstalci a armáda se vzájemně obviňují z používání těžkých zbraní. Podle ukrajinské armády se bojuje hlavně v okolí Donbasu a Horlivky.

Zacharčenko by rád rozšířil samozvanou Doněckou lidovou republiku. Dohoda o příměří z Minsku podle něj nebyla řádně implementována vládou v Kyjevě. „Ukrajina nechce vyřešit všechny problémy,“ řekl lídr povstalců BBC. „Pokud souhlasíte, že něco vyřešíte, tak je třeba jít vpřed a vyřešit vše,“ míní Zacharčenko. 

Pokud se tak nestane, dohoda z Minsku podle něj ztrácí význam a setkání státníků bylo zbytečné. Zacharčenko navíc obvinil Kyjev z toho, že se připravuje na válku. „Podle informací, které jsme získali, by Kyjev mohl velmi brzy opět vyprovokovat konflikt a zaútočit na Doněck nebo další město z Doněcké lidové republiky,“ konstatoval Zacharčenko. 

Podle smlouvy v Minsku má Donbas zůstat nedílnou součástí Ukrajiny. Zacharčenko ale trvá na tom, že Kyjev musí uznat nezávislost území dobytých povstalci. „Ukrajina přestala platit sociální péči, vyplácet důchody, které stát musí svým občanům vyplácet. Nedělá to, takže nás de facto uznala,“ upozornil šéf povstalců.

  • Podle mírových dohod z Minsku měly obě bojující strany vyvézt z frontové linie veškeré palebné prostředky ráže vyšší než 100 milimetrů. Minulý týden bylo zároveň dosaženo dohody o tom, že z fronty budou staženy všechny tanky a zbraně.

Příměří, které nefunguje

Kyjev i rebelové tvrdí, že stáhli těžké zbraně z linie dotyku, obě strany se ale vzájemně obviňují z nových útoků a posilování vojenské výzbroje. Podle mluvčího armády Serhije
Danylenka vzbouřenci v noci „zesílili ostřelování z minometů ráže 120 milimetrů a z děl ráže vyšší než 100 milimetrů“. Boje se prý soustředily hlavně do okolí Doněcku a Horlivky.

Vzbouřenecká agentura DAN pak s odvoláním na doněcké „ministerstvo obrany“ oznámila,
že povstalci zaznamenali přes noc 78 útoků ukrajinské armády. V osmi případech prý vládní vojsko ostřelovalo pozice separatistů z tanků, pětkrát zaútočila armáda s použitím raketometů.

Pozorovatelé OBSE údajně pod palbou

Agentura TASS s odvoláním na povstalecké tiskové zdroje napsala, že dnes odpoledne se v obci Šyrokyne na východním předměstí Mariupolu se dostali pod palbu pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Ostřelování, které prý vedl ukrajinský dobrovolnický prapor Azov, si údajně nevyžádalo oběti.
  
OBSE, která dohlíží na dodržování klidu zbraní, dosud o tomto incidentu neinformovala. V dnešní zprávě z Šyrokyne pouze uvádí, že v noci pozorovatelé slyšeli dělostřeleckou palbu vzdálenou zhruba deset kilometrů severně od vesnice a že v obci je příměří bez narušení dodržováno již déle než dva dny.

Boje v Donbasu vypukly před rokem. Podle komisařky OSN pro lidská práva už zemřelo přes 6100 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 4 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 4 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.