Volby v Litvě vyhrála Unie rolníků a zelených. Dosud měla jednoho poslance

Vítězem litevských parlamentních voleb je dosud opoziční Unie rolníků a zelených (LVŽS). Středová agrární a proevropská strana získala téměř čtyřicet procent mandátů. Od minulých voleb v roce 2012 přitom měla v parlamentu jen jednoho zástupce.

Rolníci a zelení budou mít nově 56 křesel v parlamentu o 141 místech. Na druhém místě jsou také dosud opoziční křesťanští demokraté (Vlastenecký svaz), kteří by měli mít třicet mandátů, a až na třetím vládní sociální demokraté se sedmnácti křesly. Do parlamentu se dostaly ještě tři menší strany.

LVŽS vedená miliardářem Ramunasem Karbauskisem byla považována za „černého koně“ parlamentních voleb. Mnozí komentátoři ji označují za reprezentanta „třetí cesty“. Strana podporuje členství v EU, NATO i eurozóně.

Utvořit koalici chce LVŽS s křesťanskými nebo sociálními demokraty. Jednat s nimi má začít v pondělí. Karbauskis připustil také možnost vzniku velké koalice všech parlamentních stran. Vytvořit by podle něj mohla vládu technokratů, kteří by se soustředili na podporu ekonomického růstu.  

Miliardář a předseda LVŽS Ramunas Karbauskis
Zdroj: AP/Mindaugas Kulbis/ČTK

Ekonomická témata dominovala předvolební kampani - šlo hlavně o prolbém nízkých mezd a zastavení odchodu Litevců za prací do jiných zemí EU. Počet obyvatel země klesl podle BBC z 3,3 milionu před deseti lety na současných 2,9 milionu. Odhaduje se, že zemi opustilo od vstupu do Unie 370 tisíc lidí, víc než sto tisíc z nich žije v Anglii a Walesu. Právě neschopnost oživit stagnující ekonomiku a bojovat proti růstu cen, který následoval po přijetí eura, je podle serveru EU Observer důvodem porážky vládnoucích socialistů.  

BBC píše, že výsledek voleb podle korespondentů znamená konec nadějí šéfa křesťanských demokratů Gabrieliuse Landsbergise na křeslo premiéra. Landsbergis byl pasován do role favorita na zisk funkce po prvním kole voleb, ve kterém jeho strana 9. října těsně vyhrála právě před Unií rolníků a zelených.

Premiérem se tak pravděpodobně stane populární Saulius Skvernelis, bývalý policejní šéf a volební lídr LVŽS. Bylo by to poprvé za posledních patnáct let, kdy by šéf vlády nebyl křesťanský nebo sociální demokrat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 1 hhodinou

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 1 hhodinou

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 6 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 8 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled