Ministři zahraničí visegrádské čtyřky (V4), Slovinska, Chorvatska a západního Balkánu v Praze podepsali dohodu o založení západobalkánského fondu, který má pomoct regionální spolupráci. Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek upozornil, že stabilita Balkánu je klíčová pro stabilitu nejen střední, ale celé Evropy. Nesmí ji narušit ani migrační krize.
„Očekávám, že tento fond přispěje k tomu, že se stane klíčovým nástrojem regionální spolupráce,“ uvedl Zaorálek na tiskové konferenci po ustavení fondu, jehož vznik iniciovala ČR před čtyřmi lety během svého minulého předsednictví visegrádské skupině. Země V4 do fondu daly základní vklad, jehož výši ale Zaorálek neuvedl, a budou se podílet na řadě projektů fondu.
Právě stabilita Balkánu je podle Zaorálka klíčová. „Balkán se nesmí destabilizovat, to je náš zásadní zájem,“ konstatoval šéf české diplomacie. Podobně hovořil i místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, podle něhož je i proto extrémně důležitá integrace zemí západního Balkánu do Unie.
Integraci země účastnící se summitu v Praze podpořily ve společné deklaraci. Přijaly také deklaraci týkající se migrace, kterou je podle Zaorálka nutné řešit nejen v rámci osmadvacítky, ale i ve spolupráci se sousedními zeměmi. V4 se také dohodla na vytvoření sítě koordinátorů, kteří se budou věnovat spolupráci v oblasti humanitární a další pomoci západnímu Balkánu.
Slovní přestřelka kvůli uprchlíkům
K migraci se na tiskové konferenci vyjádřil i maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, podle něhož je Maďarsko jedinou zemí, které se i s pomocí stavby plotu na jižní hranici podařilo úspěšně zastavit příliv uprchlíků. „Předtím, než jsme postavili plot na hranici se Srbskem a Chorvatskem, přicházelo k nám šest až deset tisíc lidí každý den. Aktuálně máme nulu. Chápu ty holistické přístupy, ale čísla jsou čísla,“ uvedl maďarský představitel.
V odpovědi na novinářský dotaz následně hovořil o tom, že Maďarsko při řešení migrační krize nejen mluvilo, ale také skutečně konalo. Když začalo stavět plot na ochranu své jižní hranice, byla podle něj země označována za fašistickou, i když dnes řada zemí postupuje stejně, jen barierám, které staví, neříká plot.
Své vystoupení Szijjártó zakončil slovy německé kancléřky „wir schaffen das“, tedy zvládneme to. Tato slova v minulosti v souvislosti s migrační krizí několikrát použila i Merkelová, jejíž vláda ale začala postupně měnit svůj velmi otevřený postoj k přijímání uprchlíků.
Slova maďarského ministra zahraničí nenechal bývalý nizozemský ministr zahraničí Timmermans bez povšimnutí. „Musím reagovat na něco, co řekl zástupce Maďarska, nemohu si pomoci. Předně podpásovky na adresu německé kancléřky nepomohou vyřešit problém,“ prohlásil.
Nejen uprchlíci, ale i restartování vstupního procesu
Ze západního Balkánu, přes nějž v posledních týdnech míří do Unie rekordní počty uprchlíků, pozvala ČR na dnešní jednání ministry zahraničí Srbska, Albánie, Bosny, Makedonie, Černé Hory a Kosova. Kosovo vyhlásilo nezávislost v roce 2008, uznává ho ale jen 23 z 28 zemí EU, včetně ČR.
„Podpis dohody o tomto fondu nemohl přijít v lepší době, než když pracujeme na své cestě do EU,“ uvedl albánský ministr zahraničí Ditmir Bushati s tím, že fond posílí přeshraniční spolupráci západobalkánských zemí. Ocenil také, že inspirací tomuto fondu byl již 15 let fungující visegrádský fond.
Šéfové diplomacií v Praze jednají o restartování vstupního procesu zemí západního Balkánu do EU. V4 je podle vyjádření slovenského ministra zahraničí Miroslava Lajčáka jediné uskupení v EU, které rozšíření o tyto země zcela podporuje. Výroční zprávy o jejich pokroku zveřejnila EK v úterý a projednávat je bude prosincový unijní summit.
Ve slepé uličce je nyní proces přistoupení s Makedonií, která je kandidátem už od roku 2005, ale rozhovory s ní EU ještě nezahájila. Albánie je kandidátem členství od loňska. Vstupní rozhovory vede unie s Černou Horou (od roku 2012) a se Srbskem (od roku 2014). Bosna má zatím s Unií uzavřenu jen stabilizační a asociační dohodu (platnou od letošního června). S Kosovem podepsala EU takovou dohodu minulý měsíc.
