Vesničané je nahnali do hrobu, vojáci zastřelili. Myanmarská armáda poprvé přiznala vraždy Rohingů

Myanmarská armáda přiznala, že její vojáci společně s buddhistickými vesničany zavraždili deset příslušníků muslimského menšinového etnika Rohingů. Jejich těla se našla v masovém hrobě. Je to první přiznání provinění tamních bezpečnostních sil, které po srpnových útocích rohingských povstalců zahájily razie. V jejich důsledku z převážně buddhistické země uteklo do sousedního Bangladéše přes 650 tisíc Rohingů.

Armáda uvedla, že její členové společně s buddhistickými vesničany zabili muslimské „teroristy“, které vojáci zajali při povstaleckých útocích na začátku září. „Vesničané a příslušníci bezpečnostních složek přiznali, že spáchali vraždu,“ napsala myanmarská armáda ve středečním prohlášení. 

Masový hrob s deseti těly byl objeven 18. prosince v jedné z pobřežních vesnic asi 50 kilometrů od metropole Arakanského státu Sistwei. „Bezpečnostní složky prováděly 1. září v oblasti čisticí operaci, když byly napadeny bengálskými teroristy ozbrojenými holemi a meči,“ napsala dále armáda v prohlášení.

Vesničané Rohingy nahnali do hrobu a pobodali, uvádí armáda

„Deset útočníků bylo polapeno, zbytek armáda zahnala na útěk střelbou do vzduchu. Zajatci měli být předáni policii, ale ozbrojenci pokračovali ve svých útocích a zničili dvě vojenská vozidla výbušninami,“ napsala dále armáda s odvoláním na výsledky vyšetřování případu.

„Rozhořčení buddhističtí vesničané, kteří při útocích ozbrojenců ztratili své příbuzné, chtěli zajatce zabít. Nahnali je do hrobu na okraji vesnice a pobodali je. Příslušníci bezpečnostních sil je pak zastřelili,“ dodává se v prohlášení s tím, že zodpovědní budou pohnáni ke spravedlnosti.

Organizace pro lidská práva Amnesty International podotkla, že prohlášení je „ostrým protikladem k dosavadní armádní politice popírání jakýchkoli prohřešků“. „Je to ale jen špička ledovce a vyžaduje nezávislé vyšetření, které by odhalilo, jaká další zvěrstva byla spáchána při etnických čistkách, jež vyhnaly ze země přes 650 tisíc Rohingů,“ konstatovala organizace v komuniké.

Myanmarské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o Bengálcích, tedy o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. V zemi čelí Rohingové dlouhodobě pronásledování, je jim upíráno občanství a základní lidská práva.

OSN a Spojené státy již dříve označily kampaň proti Rohingům za etnickou čistku. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn prohlásil, že operace myanmarské armády proti Rohingům nesou známky genocidy. Myanmar tato obvinění odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 22 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 52 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 4 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 5 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 14 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 14 hhodinami

Evropský pohled