Ve Francii skončily komunální volby. Premiér Philippe obhájil post starosty Le Havru

3 minuty
Události: Komunální volby ve Francii
Zdroj: ČT24

Ve zhruba pěti tisících francouzských obcí a měst vyrazili občané k volebním urnám. Neděle 28. června byla totiž stanovena jako termín pro konání druhého kola komunálních voleb, které bylo v březnu zrušeno kvůli šíření koronaviru.

Jedním ze sledovaných soubojů byla volba starosty severofrancouzského Le Havru. S 58 procenty tam post obhájil Edouard Philippe, který zastává i funkci premiéra. „V Le Havru jsme šťastní, toto vítězství oslavíme,“ prohlásil Philippe.

Agentura Reuters uvedla, že francouzská ústava Philippeovi umožňuje jmenovat zástupce, který radnici povede, zatímco on bude dál zastávat úřad ministerského předsedy. Jeho vítězství nicméně podle Reuters vyvolá otázky o možné vládní obměně.

Post starostky Paříže podle odhadů obhájila socialistická politička Anne Hidalgová, která získala přes padesát procent hlasů. Vítězství Hidalgové tak bude ranou pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který je v polovině volebního období a který toužil svou vládní stranu Republika v pohybu (REM) zakotvit nejen v regionech, ale ovládnout s ní i metropoli.

Odhady agentury Ipsos ukazují, že v Lyonu uspěli Zelení, kteří spolu se svými spojenci získali 50,2 procenta hlasů. Získat by podle exit pollů měli také Bordeaux, v němž dosud vládli konzervativci.

Zhruba 35 tisíc starostů po celé zemi vytváří místní politiku v otázkách sahajících od územního plánování přes vzdělávání až po životní prostředí. Rozhodování voličů obvykle určují místní faktory, volby ale také dávají Francouzům příležitost podpořit či potrestat hlavu státu v polovině mandátu.

Macron před rokem doufal, že místní volby pomohou ukotvit jeho mladou centristickou stranu ve městech po celé Francii, včetně Paříže, před novým soubojem o Elysejský palác. 

Na rekordní účast to nevypadá

První kolo hlasování poznamenala v neděli 15. března rekordně nízká účast. Kvůli obavám z koronaviru přišlo volit jen 44,7 procenta voličů. Zvolit se podařilo nicméně vedení radnic více než 30 tisíc obcí, o zastupitelích dalších zhruba pěti tisíc obcí, počítaje mezi ně i Paříž, se rozhodovalo ve druhém kole. 

Přísná karanténní opatření, která začala v zemi platit těsně po prvním kole, se od května postupně uvolňují. Úřady ujišťovaly veřejnost, že konání voleb je bezpečné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 47 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...