Polsko si připomíná 50. výročí od protikomunistických demonstrací v březnu 1968. Režim tehdy v rámci represí donutil k emigraci tisíce Židů. Necelou polovinu těch, kteří po válce v Polsku ještě zůstali. Právě tomu se věnuje výstava Doma cizinci ve varšavském Muzeu polských Židů POLIN. Expozici přitom otevřelo v době, kdy má současné Polsko s Izraelem napjaté vztahy.
V Polsku probíhaly v roce 1968 – podobně jako v řadě dalších zemí – studentské protesty. U našich severních sousedů se v březnu demonstrovalo proti cenzuře a komunistické diktatuře. Jenomže přišel tvrdý zákrok režimu – a propagandistická mašinerie si vytvořila náhradního nepřítele: Židy.
„Vláda využívá antisemitských nálad k tomu, aby zakryla nespokojenost, hlavně mladých lidí, se systémem,“ zhodnotila tehdejší i současné události kurátorka výstavy Justyna Koszarská-Szulcová z varšavského muzea POLIN.
Výstava, kterou připravila, popisuje čistky, které přišly po protestech ve straně i společnosti. Židé přicházeli o práci a dostávali se do izolace. Režim jich tak dotlačil k emigraci na 13 tisíc, necelou polovinu všech, kteří v Polsku zůstali. „Emocionálně ani mentálně nejsou spojeni s Polskem, ale s Izraelem,“ hřímal tehdy první tajemník Polské sjednocené dělnické strany Władysław Gomułka.
Polsko je dnes jiné – nebo ne?
Podle současné polské vlády nemá antisemitismus v zemi místo. Prezident se za rok 1968 omluvil, premiér uvedl, že vina leží na tehdejším režimu. „Vláda byla zodpovědna za protiprávní čistky,“ prohlásil v polovině března předseda polské vlády Mateusz Morawiecki.
Výstava v muzeu POLIN ale upozorňuje, že nenávistné projevy nekončí. V jazyce roku 1968 a tom současném nachází analogie a ukazuje praktické důsledky. Policie například vyšetřuje sedm lidí z neonacistické scény, kterou v lednu rozkryl dokument televize TVN. Podle jeho autorů je skupina napojená na předsedu parlamentní strany Národní hnutí.
A nový výzkum pro list Gazeta Wyborcza zase ukazuje, že antipatie k Židům ve společnosti rostou – teď jsou na 33 procentech. „Na jednu stranu je to znepokojivé, antipatie k jiným roste, na druhou stranu nelze říct, že se to týká výlučně Židů,“ říká studentský vůdce z roku 1968 a současný ekonom Ryszard Bugaj.
Téma je navíc ostře sledované. Varšava totiž řeší napjaté vztahy s Izraelem a Spojenými státy kvůli kritizovanému zákonu o holocaustu, který má trestat spojování Polska se zločiny nacistického Německa.
