Spojené státy stále víc rozděluje pohled na to, jak má vypadat výuka o dějinách Afroameričanů, a to zvlášť ve vztahu k otroctví, segregaci a diskriminaci. Zatímco převážně demokratické státy vyžadují ve školách povinně lekce o dějinách obyvatel jiné než bílé barvy pleti, republikánští guvernéři volí jiný přístup. Chtějí omezit témata, o nichž by vyučující měli mluvit.
V únoru si Američané připomínají takzvaný měsíc černošské historie. Ani ve dvacátých letech 21. století se ale státy USA nedokážou shodnout, jaký úhel pohledu na dopad segregace a rasismu v dějinách USA představit současným školákům a studentům.
Zatímco státy vedené demokraty, jako Connecticut, Delaware, Maine nebo Rhode Island, přijaly zákony, které vyžadují výuku afroamerické historie, ve státech s republikánskými guvernéry se interpretace dějin stala horkým politickým tématem.
Terčem guvernérů v Arkansasu, ve Virginii nebo na Floridě je zejména kritická rasová teorie. „Učitelé učí naše děti, aby se nenáviděly navzájem kvůli své rase, a ne, aby se navzájem měly rády,“ stěžovala si minulý týden republikánská guvernérka Arkansasu Sarah Huckabee Sandersová.
Jedno z témat republikánské prezidentské kampaně
Podle zmíněné teorie v americké společnosti pokračuje systémový rasismus, a proto v USA přetrvávají nerovnosti mezi bělochy a Američany jiné barvy pleti. Ať už jde o pracovní příležitosti, zdravotní péči, nebo případy policejního násilí.
Očekává se, že politické napětí ohledně interpretace temných stránek americké historie bude ještě stoupat v kampani před prezidentskými volbami příští rok. „Je to součást administrativ univerzit, které nařizují politickou agendu, někdy věci jako kritickou rasovou teorii,“ protestoval proti současné podobně výuky také guvernér Floridy a potenciální republikánský kandidát na prezidenta Ron DeSantis.
