V Jeruzalémě roste napětí kvůli osadám i středečnímu atentátu

Jeruzalém – Izraelský premiér Benjamin Netanjahu souhlasil s plány na výstavbu více než 1000 nových bytů v židovských čtvrtích na okraji východního Jeruzaléma. Podle izraelských sdělovacích prostředků tak rozhodl na nátlak osadníků a také koaliční pravicové strany Židovský domov Naftaliho Bennetta. Před dalším budováním osad varují Spojené státy i Jordánsko. V Jeruzalémě panuje už několik dní napětí a téměř denně jsou odtud hlášeny násilnosti - předvším kvůli středečnímu incidentu na tramvajové zastávce, který už má druhou oběť.

Netanjahuovo rozhodnutí se týká pouze plánů a není ještě povolením k výstavbě: 660 bytů má vzniknout ve čtvrti v Ramat Šlomo a 400 dalších v Har Homě. Součástí plánu je vybudování infrastruktury na západním břehu Jordánu. Má jít o vybudování 12 silnic, studentských městeček a také nových parků. Výstavbu v osadách na západním břehu a také ve východním Jeruzalémě pravidelně kritizují USA. Izraelský ministr financí Jair Lapid s Netanjahuovým novým krokem nesouhlasí a prohlásil, že „přivodí vážnou krizi v izraelsko-amerických vztazích“.

Východní Jeruzalém obývají hlavně Arabové a Palestinci počítají s touto částí města jako s metropolí svého budoucího státu. Izrael tuto část Jeruzaléma obsadil za války v roce 1967, později ji připojil k západní části a celé město pak v rozporu s mezinárodním právem označil za svou nedělitelnou metropoli.

Někteří izraelští komentátoři se domnívají, že Netanjahu ustoupil tlaku koaličního partnera také kvůli blížícím se primárním volbám ve své straně Likud. Snaží se prý vyhovět vyhraněně pravicovým členům strany, mezi nimiž ztrácí popularitu.

Vedení palestinské strany Fatah prohlásilo, že podobná jednostranná rozhodnutí Izraele „vytvářejí nepřijatelné nebezpečí“ a „povedou k explozi“. Palestinský mírový vyjednávač Saíb Irikát řekl, že Palestinci urychlí kroky v Radě bezpečnosti OSN, aby dosáhli pevného data, do nějž bude muset být ohlášen konec izraelské okupace palestinských území. Budou také usilovat o členství v Mezinárodním trestním soudu (ICC), „neboť všechna rozhodnutí vlády premiéra Netanjahua jsou válečné zločiny“.

Výstavba ohrozí mírovou smlouvu, varuje Jordánsko

Pokud bude Izrael dál stavět osady na palestinském území, ohrozí tím mírovou smlouvu s Jordánskem, uvedl jordánský velvyslanec v Tel Avivu. Židovský stát také varoval před vyvíjením nátlaku na tamní muslimy, aby od své víry upustili. Od uzavření mírové dohody mezi oběma státy uplynulo dvacet let. Vztah Izraele s Jordánskem v turbulentním regionu přitom dosud funguje relativně dobře. Otevřená zůstává třeba vzájemná hranice, kterou využívají hlavně Palestinci.

Ammánu vadí také snahy změnit status prostranství před mešitou al-Aksá v Jeruzalémě. Napětí vyvolala minulý týden návštěva silně nábožensky založených Židů na místech zasvěcených muslimům. Požadují, aby se mohli modlit v těsném sousedství mešity, a část vládní strany je podporuje.

Středeční incident v Jeruzalémě už má dvě oběti

Napětí ve východním Jeruzalémě nepolevuje - v noci se konal pohřeb Palestince Abdala Rahmána al-Šalúdího, který ve středu najel autem do lidí na tramvajové zastávce. Incident, při němž zahynula tříletá holčička, má druhou oběť. Je jí dvaadvacetiletá turistka Karen Yemima Mosquerová z Ekvádoru, která podlehla utrpěným zraněním. Izraelská policie hovoří o teroristickém útoku. Většina izraelských politiků včetně Netanjahua útok připsala podněcování k násilí ze strany palestinských představitelů. Předseda vlády již dříve nařídil posílení bezpečnostních opatření v Jeruzalémě a incident připsal přímo předsedovi palestinské samosprávy Mahmúdu Abbásovi.

Arabský řidič podle izraelské policie najel do skupiny osob stojících na tramvajovém peronu s největší pravděpodobností záměrně. Jedenadvacetiletý muž se pokusil z místa činu uprchnout, policie jej ale postřelila a muž později zemřel. Sedm dalších lidí při incidentu utrpělo zranění. Řidičova rodina označila událost za dopravní nehodu. V místě řidičova bydliště, čtvrti Silván ve východní části Jeruzaléma, od té doby dochází k násilným střetům. Desítky demonstrantů tam dnes před plánovaným pohřbem údajného útočníka opět házely kameny a zápalné bomby. Izraelské úřady chtějí omezit účast na pohřbu, aby se pokusily zmírnit napětí.

Násilnosti ve východním Jeruzalémě předcházely i letnímu konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamas, který trval 50 dní a vyžádal si více než 2000 obětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 53 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 4 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 5 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 9 hhodinami
Načítání...