USA nejsou přítomny v Iráku, aby se zmocnily irácké ropy. Řekl to americký ministr obrany James Mattis, který přicestoval na předem neohlášenou návštěvu do Bagdádu. Distancoval se tak od výroku prezidenta Donalda Trumpa, který v lednu řekl, že USA měly zabrat iráckou ropu a že je možné, že k tomu budou ještě mít další příležitost.
„Všichni, kdo jsme zde, my všichni v Americe jsme platili za plyn a ropu a jsem si jist, že v tom budeme v budoucnu pokračovat. Nejsme v Iráku proto, abychom se zmocnili ropy,“ řekl Mattis.
V Iráku začala o víkendu bitva o západní Mosul, při níž Iráčanům pomáhá mezinárodní koalice vedená USA. USA mají v Iráku asi 5100 vojáků a v sousední Sýrii dalších 500. Jsou to hlavně vojenští poradci a lidé poskytující výcvik, ale také členové speciálních jednotek.
Trump 28. ledna vydal písemný příkaz Mattisovi a armádním velitelům, aby mu do 30 dní předložili plán urychlení boje proti IS. „Chceme si ujasnit, co nás čeká a jak budeme spolupracovat v boji,“ řekl Mattis k iráckým jednáním.
Podle AP se v USA zvažuje několik možností, jak zintenzivnit boj proti IS. V úvahu připadá vyslat na místo více vojáků, ale také navýšit vojenskou pomoc kurdským milicím, které se účastní bojů proti IS.
USA navíc chtějí rozšířit výcvik iráckých jednotek a poskytnout více poradců. Znásobit se má i monitorovací činnost a práce vojenské rozvědky. Američané by také mohli častěji působit po boku Iráčanů na frontové linii.
Společné americko-irácké úsilí o porážku IS ale komplikují Trumpovy výroky – jeho hrozba ohledně irácké ropy a také začlenění Iráku mezi sedm zemí, jejichž občanům chtěl Trump dočasně zakázat vstupu do USA.
Iráčtí poslanci na to reagovali výzvami, aby premiér Hajdar Abádí omezil spolupráci s Američany. Mattis ale řekl, že byl ujištěn, že by se výnos netýkal Iráčanů, kteří bojovali po boku amerických vojáků. Uplatnění zákazu v USA pozastavil soud.
- Mosul je s více než dvěma miliony obyvatel druhým největším iráckým městem po Bagdádu. Leží na řece Tigris v oblasti velmi bohaté na zásoby ropy. Právě zdejší naleziště byly hlavním finančním zdrojem radikálů.
- V blízkosti Mosulu se nachází také největší přehrada v zemi, která zadržuje 11 miliard kubíků vody. V rukou IS dál chátrala a v případě protržení by znamenala zkázu pro statisíce lidí.
- Byl vždy hospodářským a dopravním centrem severního Iráku. Probíhala přes něj veškerá doprava do Turecka, ale také část obchodu do Sýrie. Je také významným střediskem pro okolní zemědělství, z průmyslu je zastoupen zejména ten textilní. Podle názvu města je pojmenovaná třeba jemná bavlněná tkanina mušelín.
- Násilnosti ve městě, které bývalo centrem vládní strany Baas exprezidenta Saddáma Husajna, propukly po americké invazi v roce 2003. V dubnu 2003 město dobyly kurdské jednotky s pomocí amerických sil.
- Islamističtí radikálové obsadili Mosul bez boje 10. června 2014. 29. června 2014 v něm vyhlásili chalífát (vládu hlavy muslimské obce) pod názvem Islámský stát.
- Za více než dva roky vlády IS byla zničena řada významných památek. Islamisté například vyhodili do vzduchu slavnou mešitu proroka Jonáše, svatyni Šét, či mešitu proroka Jiřího. V únoru 2015 natočili zničení slavného mosulského muzea, kde byly památky z asyrského a helénského období. Zničili také mosulskou knihovnu a v lednu 2016 i nejstarší křesťanský klášter v Iráku, klášter svatého Eliáše ze 6. století.
