Brusel – Mezinárodní smlouva ACTA proti internetovému pirátství naráží na odpor nejen v členských zemích unie, ale taky přímo v Evropském parlamentu. Ten o ní má sice hlasovat až v červnu, žádná jeho frakce ale zatím oficiálně neoznámila, že smlouvu podpoří. Přitom bez schválení europarlamentem nemůže dokument v sedmadvacítce vstoupit v platnost.
V Bruselu uspořádali europoslanci miniprotest proti smlouvě ACTA. Jsou mezi nimi i internetoví piráti a ti teď věří, že se jim pod tlakem veřejnosti jejich úkol povede. „Klima v parlamentu je teď úplně jiné, takže je mnohem větší naděje, že se nám ACTA povede zastavit,“ doufá Christian Engström ze švédské Pirátské strany.
Víc hlasů proti je uvnitř europarlamentu. Protipirátskou smlouvu otevřeně kritizuje i jeho předseda Martin Schulz a celá sociální demokracie. „To, co ACTA obsahuje, se v žádném případě nedá přijmout,“ říká Hannes Swoboda, předseda Sociálních demokratů.
Stejně tak se za protesty na ulicích staví komunisté. Levice chce mezinárodní smlouvu shodit se stolu. Naopak největší pravicová frakce ji spíš podporuje. Argumentuje tím, že právníci europarlamentu už řekli, že v životě Evropanů nic nezmění.
Další frakce váhají. Nejvášnivější debata teprve přijde. Hlasovat se má v červnu. Mnozí ale chtějí delší debatu a další analýzy. A to by mohlo smlouvu ACTA ještě na dlouho odložit.
Kvůli smlouvě ACTA v minulých týdnech útočili hackeři na vládní stránky v nejrůznějších evropských zemích, včetně Polska. Více než dvě třetiny útoků proti polským webovým stránkám několika ministerstev, parlamentu nebo úřadu vlády, pocházeli od hackerů z Polska, osm procent z České republiky a pět procent z Německa.
Cílem dohody ACTA je posílit dodržování práv k intelektuálnímu vlastnictví, tedy boj proti šíření nelegálních kopií a padělků všeho druhu. Kritici ale tvrdí, že povede k omezení svobody na internetu.
