Tbilisi - Den poté, co měly podle mírové dohody ruské jednotky opustit okupovaná gruzínská území, je jasné, že se ruská armáda stáhla pouze částečně. Moskva sice v pátek večer ohlásila, že její vojáci Gruzii definitivně opustili, na místě ale dál zůstávají příslušníci ruských takzvaných mírových jednotek. A to nejen v ochranném pásmu podél hranic se separatistickými provinciemi Jižní Osetií a Abcházií, s jehož vznikem Gruzie nesouhlasí, ale například i v okolí černomořského přístavu Poti.
Několikadenní krvavý konflikt, který se rozhořel kvůli kontrole nad Ruskem chráněnou odštěpeneckou oblastí Jižní Osetie, ukončila 12. srpna dohoda o příměří zprostředkovaná francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Na ni se Moskva odvolává a tvrdí, že dokument zahrnuje nárok na zřízení ochranného pásma a trvalých kontrolních stanovišť.
Tbilisi a jeho západní spojenci mají ale podezření, že Kreml si chce pomocí svých vojsk udržet kontrolu nad bývalou sovětskou Gruzií. Prezident Sarkozy i jeho americký protějšek už v pátek uvedli, že ruský postup není s dohodou v souladu. Oba prezidenti vyzvali Rusko k jejímu respektování a k ukončení odsunu.
Situace v Gruzii je nepřehledná. Podle gruzínského ministerstva vnitra ruská armáda nadále zůstává v několika gruzínských městech. To je případ Poti, které leží mimo ochranné pásmo, s jehož vznikem Rusko počítá. Ruští vojáci hlídkují i poblíž osetských hranic. Gruzínský ministr spravedlnosti Nika Gvaramia proto oznámil, že kvůli neplnění všech bodů mírové smlouvy byl válečný stav byl prodloužen do osmého září.
Lodě NATO jsou trnem v ruském oku
Rusko navíc oznámilo, že nechá své lodě v Gruzínských vodách u Poti. Kritizovalo také přítomnost plavidel NATO v Černém moři, které do Gruzie přivážejí humanitární pomoc - ta je podle Rusů pouze zástěrkou zvyšujícího se počtu vojáků v oblasti. „Situace v Černém moři se vyostřuje. NATO sem posílá další lodě a tvrdí, že vozí humanitární pomoc, ve skutečnosti ale posiluje svoji vojenskou přítomnost. To stabilizaci regionu nepomůže,“ varoval dnes západní země zástupce náčelníka ruského generálního štábuAnatolij Nogovicin.
Propast mezi Ruskem a Západem se zvolna rozšiřuje
Pro Gruzíny, kteří získali po rozpadu SSSR v roce 1991 nezávislost, je pokračující přítomnost ruských jednotek na jejich území citlivým problémem. Zahraniční agentury označují ruské počínání za výzvu sílícímu vlivu USA v tomto regionu, který je významnou pozemní obchodní trasou mezi Evropou a Asií a tranzitním koridorem pro export ropy a zemního plynu od Kaspického moře. Právě tuto dopravní variantu přitom Západ favorizuje, protože se chce vyhnout plné závislosti na Rusku.
Kvůli postupu Rusů v Gruzii značně ochladly vztahy Ruska a Severoatlantické aliance. Po příkré reakci NATO Moskva ve čtvrtek oznámila, že zmrazuje vojenskou spolupráci s aliancí. Ta v pátek zahájila v Černém moři manévry, které prý byly už dlouho předem plánovány a s konfliktem nesouvisejí. Ruský generální štáb se ale ohradil, že nepřispívají ke stabilizaci rozbouřené situace v oblasti.
