Útok bajonetem a sebeupálení jako protest proti vládě. Polská veřejnoprávní média mlčí

Nahrávám video

Polská vláda a opozice se dostala do dalšího vášnivého střetu. Jde o případ muže, který se minulý týden pokusil upálit v centru Varšavy. Podle dopisu, který zanechal, se k činu rozhodl na protest proti vedení země. Vláda hovoří o činu psychicky nemocného člověka a veřejnoprávní média o něm prakticky neinformují. Stejně jako o dalších věcech, které poškozují obraz konzervativního kabinetu.

Dosud hlídkovalo dvanáct tisíc polských policistů jen v ulicích měst. Teď se část z nich přesune do obchodních center. Mají zde předejít útoku, jaký zaskočil zemi minulý týden. Muž v nákupní galerii pobodal dvěma vojenskými bajonety deset lidí. Jedna ze zraněných žen později zemřela.

„Rozhodně můžeme říct, že nejde o teroristický čin nebo útok s ideologickým podtextem. Příčinou jeho chování byl psychický stav,“ oznámil policejní náčelník Krzysztof Pobuta.

Všechny podobné útoky v Evropě neunikly pozornosti vlády. Jí podřízená veřejnoprávní média o nich pravidelně informovala. V tomto případě ale mlčí – i proto, že premiérka Szydlová opakuje, že v Polsku jako nejbezpečnější zemi Evropy k takovým napadením dojít nemůže.

„Televize podává lživé informace, je hlásnou troubou vládní propagandy,“ tvrdí sociolog z Varšavské univerzity Mariusz Krzeminski.

Muž se pokusil upálit před varšavským Palácem kultury
Zdroj: ČT24

Změňte vládu, než zničí naši zemi, napsal muž a zapálil se

V popředí zájmu veřejnoprávních stanic nebyl ani pokus o upálení 54letého muže, který měl politický podtext.

K činu došlo před varšavským Palácem kultury. Muž rodině řekl, že jede do hlavního města na školení. Před Palácem kultury kolem sebe rozhodil letáky, polil se benzinem a zapálil.

Svědkyně události, liberální radní varšavského zastupitelstva Paulina Piechnová Wienckiewiczová, na Twitteru zveřejnila fotografie jeho letáků. Je z nich zřejmé, že protestoval proti „omezování občanských svobod vládou“, proti „porušování zásad demokracie a ústavy“ a proti likvidaci „ústavního soudu a nezávislé justice“. Vyzýval přitom vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS), aby jednala v rámci demokratického právního státu.

Protestující zároveň obvinil předsedu PiS Jaroslawa Kaczyńského a vedení strany, že „mají na rukou krev“. V této souvislosti také vyzval Poláky, aby změnili tuto vládu, „dřív než zničí celou naši zem, dřív než nás zcela zbaví svobody“.

„Miluji svobodu nade vše. Proto jsem se rozhodl upálit a doufám, že moje smrt pohne svědomím,“ napsal muž.

Protestní sebeupálení? Podle ministra jen propaganda opozice

„Je to oběť propagandy, která v Polsku existuje. Je to propaganda totální opozice, která bojuje proti vládě s pomocí ulice a zahraničí,“ tvrdí ministr vnitra Mariusz Blaszczak.

Lidé rozdávají letáky, které po sobě nechal popálený muž
Zdroj: ČT24

Muž v minulosti trpěl depresemi. Příbuzní to potvrdili, ale odmítají, že šlo o akt šílence. „Nezávisle na tom, že byla u něj odhalena nemoc, neví se, zda měl deprese několik let, nebo poslední dva roky,“ upozorňuje bývalá premiérka Eva Kopaczová.

Před Palácem kultury už několik dní lidé rozdávají leták, který po sobě popálený muž zanechal.

Je to poprvé od roku 1989, kdy Poláci zažívají tak vyhrocený boj mezi vládou a opozicí. Nesnášenlivosti v parlamentu při něm doprovází agrese v ulicích i médiích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 57 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...