Na internetu se objevil „manifest“, který zřejmě sepsal pachatel středečního útoku v německém Halle. Píše v něm, že chce zabít co nejvíce „nepřátel bílých“, hlavně Židů. Německý federální prokurátor považuje útok za terorismus – Stephan B. podle něj plánoval masakr v synagoze. Podezřelý měl v autě čtyři kilogramy výbušnin. Soud na něj uvalil vazbu.
Útočník z Halle chystal masakr v synagoze, uvedl prokurátor
2 minuty
Události: Útočníka z Halle poháněl antisemitismus a nenávist k cizincům
V „manifestu“ složeném z trojice dokumentů ve formátu PDF jsou jako další možné cíle zmíněni muslimové a levicově zaměření lidé. „Manifest“ obsahuje mimo jiné fotografie zčásti podomácku vyrobených zbraní, munice a výbušnin, které skutečně použil střelec v Halle.
I proto němečtí vyšetřovatelé hodnotí dokument vytvořený podle listu Spiegel zřejmě 1. října po prvním přezkoumání jako autentický. Na „manifest“ upozornila Rita Katzová, šéfka firmy SITE Intelligence Group, která monitoruje on-line aktivity pravicových extremistů a džihádistů.
Na internetu se objevilo také video samotného útoku. Atentátník ho pomocí kamery umístěné na helmě přenášel na platformě Twitch, která slouží především k on-line sledování počítačových her. Podle platformy zhruba 35minutové video zhlédlo kolem dvou tisíc lidí, než bylo smazáno.
Na záznamu je mimo jiné vidět, jak se útočník neúspěšně snaží dostat do synagogy v Halle, kde v tu dobu bylo přes padesát lidí. Původní údaje hovořily až o osmdesáti věřících slavících nejdůležitější židovský svátek Jom kipur (Den smíření).
Pachatel opakovaně nadává na Židy a „Kanaken“, což je německé hanlivé označení používané i pro blízkovýchodní přistěhovalce. Podle listu Die Welt zaznamenal i moment, kdy zezadu čtyřmi ranami zastřelil ženu, která šla zřejmě náhodou kolem synagogy a stěžovala si, že jeho auto blokuje chodník.
Prosby o život nepomohly
Svou druhou oběť, kterou se stal muž v nedalekém rychlém občerstvení s kebabem, pachatel zastřelil, přestože ho prosila o život. Útočník pak střílel i na další lidi. Některým z nich mohlo zachránit život i to, že se střelci některé podomácku vyrobené zbraně porouchaly. Video zachycuje také přestřelku s policií, při níž byl útočník zraněn na krku.
Útok v Halle byl podle německé ministryně spravedlnosti Christine Lambrechtové pravicově extremistickým teroristickým činem.
„Co jsme včera (ve středu) zažili, byl terorismus. Podle našich zjištění podezřelý Stephan B. plánoval masakr,“ prohlásil federální prokurátor Peter Frank. Podezřelý si zřejmě sestavil vlastní zbraně a výbušniny, které policie našla v jeho automobilu. Části zbraní si podle televize ZDF vyrobil s pomocí 3D tiskárny.
Ústřední rada Židů v Německu považuje za „skandální“, že policie nedostatečně střežila synagogu během židovského svátku Jom kipur. „Kdyby byla policie před synagogou, tento muž mohl být odzbrojen dříve, než by někoho napadl,“ prohlásil předseda rady Josef Schuster v rozhovoru pro rádio Deutschlandfunk. V tweetu pak uvedl, že je „zázrak, že nebylo obětí víc“.
Ze všeho vinil ostatní, říká o podezřelém otec
Podezřelým z útoků je sedmadvacetiletý Němec Stephan B., který byl krátce po činech zadržen. Zatím je obviněn z dvojnásobné vraždy a pokusu o vraždu v devíti případech. Vyšetřovatelé chtějí také podrobně prozkoumat jeho okolí. „Jak se mohlo stát, že se takový člověk radikalizuje? Jak se mohlo stát, že se rozhodl k tomu, co udělal? Jak si obstaral zbraně?“ nastínil některé otázky Frank, podle něhož je také potřeba zjistit, jestli
podezřelý neměl komplice.
Podle Spiegelu žil s matkou v sasko-anhaltské vesnici Benndorf. Sousedé o něm tvrdí, že byl odtažitý a nikdy je nezdravil. Jeho otec listu Bild řekl, že Stephan nebyl spokojený se sebou ani s okolním světem. Za všechno prý dával vinu jen ostatním. „Ten kluk byl pořád jen on-line,“ řekl také o synovi, který podle něj prakticky neměl přátele.
Bild rovněž uvedl, že podezřelý po maturitě studoval dva semestry chemii na vysoké škole, studium ale kvůli nemoci ukončil. Podle svého otce byl i u armády, nedostalo se mu ale žádného speciálního výcviku.
Německá policie loni registrovala 1799 antisemitských trestných činů, což je o 19,6 procenta více než v roce 2017, kdy jich bylo 1504. Za velkou většinou takových trestných činů stojí extrémní pravice (89,1 procenta). Extrémně pravicový a antisemitský byl podle všeho i motiv útočníka z Halle.
Merkelová se Steinmeierem vyjádřili Židům podporu
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier po útoku v Halle vyzval k solidaritě s židovskými obyvateli. Při návštěvě synagogy označil útok za zbabělý a čtvrtek za den hanby. „Jsme rádi za každou synagogu, za každou obec a všechen židovský život v naší zemi,“ řekla kancléřka Angela Merkelová. „Jen těsně jsme unikli hrozném útoku na lidi v synagoze. Mohlo být ještě mnohem více obětí,“ uvedla.
Někteří němečtí politici viní z podílu na vzestupu antisemitismu v zemi Alternativu pro Německo (AfD). „Jedno jsou tito hrozní násilníci, před nimiž se musíme chránit, to druhé jsou duchovní žháři, mezi nimiž v poslední době vzbudili nestoudným způsobem pozornost i někteří zástupci AfD,“ řekl bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann veřejnoprávní rozhlasové stanici Bayern 2.
Konkrétně jmenoval šéfa durynské AfD Björna Höckeho. „Höcke je jedním z duchovních žhářů, kterému jde o to v naší zemi znovu rozšířit více antisemitismu,“ je přesvědčen bavorský ministr.
Sedmačtyřicetiletý Höcke na sebe v minulosti upozornil řadou kontroverzních výroků. Například památník holocaustu v centru Berlína označil za „památník hanby“ nebo hovořil o nutnosti obratu o 180 stupňů v politice připomínání si minulosti. Její klíčovou součástí je přitom právě připomínání si vyvraždění zhruba šesti milionů Židů nacistickým Německem, za které dodnes spolková republika cítí zodpovědnost.
Podle bývalého člena vedení Ústřední rady Židů v Německu Michela Friedmana chování některých politiků AfD vede ke zhrubnutí společnosti. „Nenávist k Židům a k lidem má svou politickou domovinu v největší opoziční straně ve Spolkovém sněmu,“ vyjádřil své přesvědčení v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ZDF.
„Útok v Halle ukazuje: radikalizace jazyka vede k radikalizaci činů,“ napsal na Twitteru zase bývalý ministr zahraničí Sigmar Gabriel (SPD), aniž by AfD, jejíž politiky označil dříve za nacisty, konkrétně jmenoval.
Samotná AfD podobná tvrzení dlouhodobě odmítá. Její předseda Jörg Meuthen středeční útok na synagogu odsoudil. Šéfka poslanců AfD Alice Weidelová uvedla, že lidé, kteří odporný zločin zneužívají k hanobení politické konkurence, rozdělují společnost a oslabují její demokratický základ. Incident v Halle strana odsoudila jako „monstrózní zločin“.
