USA už v Afghánistánu proválčily bilion dolarů - a stále není konec

Washington – Na téměř bilion dolarů (22 bilionů korun) už přišla Spojené státy účast v afghánské válce a dalších několik set miliard bude ještě stát, až za dva týdny skončí třináctiletá bojová mise. S odkazem na vlastní propočty a nezávislé výzkumy to píše ekonomický deník Financial Times. Washington čísla o výdajích za konflikt oficiálně nezveřejnil.

Americká armáda spolu s jednotkami spojenců zahájila boj proti Talibanu v roce 2001, kdy do Afghánistánu zamířily první desítky tisíc vojáků. Výdaje za afghánský konflikt však začaly rychle stoupat především za vlády Baracka Obamy, který po svém nástupu do prezidentského úřadu v roce 2009 prudce zvýšil počet amerických vojáků v zemi - z počátečních 30 000 na zhruba 100 000. Od ledna chtějí USA ponechat v Afghánistánu přes 10 000 příslušníků armády do roku 2016.

Během Obamova prezidentování tak utratil americký rozpočet podle FT přibližně čtyři pětiny celkových afghánských výdajů. Více než sto miliard dolarů stály jen samotné projekty na obnovu země, v jejichž rámci se prý zbytečně promarnily velké sumy. Podle zvláštního vládního inspektora Johna Sopka, který dohlíží na využití amerických finančních zdrojů v zemi, byly „miliardy dolarů“ z těchto fondů buď ukradeny, anebo utraceny za projekty nemající pro Afghánistán žádný reálný význam.

Jen tyto rozvojové investice tak podle Sopka přišly USA na více peněz (při započtení inflace) než poválečný Marshallův plán určený k financování obnovy Evropy po druhé světové válce. Podle odhadů listu navíc přes 100 miliard dolarů padlo na splácení úroků, neboť americká vláda si na financování afghánské mise musela půjčit.

Spolu s konfliktem v Iráku, který podle studie jedné z amerických univerzit stál daňové poplatníky 1,7 bilionu dolarů, přispívají podle FT tyto vysoké výdaje k neochotě obyvatel USA i šéfa Bílého domu k další masivní vojenské účasti v zahraničí. Obama však nyní čelí značnému tlaku na to, aby omezený počet jednotek ponechal v Afghánistánu déle než do plánovaného roku 2016, kvůli obavám, že jinak opět výrazně posílí vliv Talibanu, jemuž afghánské jednotky nedokážou čelit.

Američané si přitom podle FT musejí uvědomit, že zaplacením zmíněných částek pro ně finanční závazky spojené s Afghánistánem nekončí. Péče o desítky tisíc válečných veteránů, kteří se v příštích desetiletích budou dožívat důchodového věku, vyjde na další stovky miliard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Střela, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl Tusk

Střela, která dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruská, uvedl tamní premiér Donald Tusk. Chce ale mít větší jistotu o jejím typu a o tom, kdo ji vyslal. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha již dříve uvedl, že se jednalo o ruskou raketu Ch-101. Proti střele zasahoval vojenský letoun F-16. Kráter po jejím dopadu našly polské úřady v poli asi 45 kilometrů jižně od východopolského Lublina.
07:17Aktualizovánopřed 4 mminutami

Počet obětí zemětřesení v Japonsku stoupl na nejméně 34 mrtvých

Nejméně 34 lidí zahynulo kvůli úternímu zemětřesení na jihozápadě Japonska, informovaly podle agentury AFP místní úřady. Dalších pět lidí je ve vážném stavu. Záchranáři pokračují v pátrání po přeživších v troskách poškozených budov, zejména v nákupním centru Aeon Mall, kde po otřesech následoval silný výbuch.
před 4 mminutami

Při rozsáhlém ruském útoku zemřelo v různých částech Ukrajiny nejméně osm lidí

Osm mrtvých si vyžádaly útoky, které v noci na čtvrtek ruská armáda provedla v různých částech Ukrajiny. Na předměstí Kryvého Rihu podle velitele městské vojenské správy Oleksandra Vilkula raketa Iskander-M přímo zasáhla rodinný dům a zabila šest lidí, z toho tři děti. V Kyjevě zemřel jeden člověk, jeden mrtvý je také v Poltavské oblasti. Ve Lvově kvůli ruským útokům utrpělo zranění třicet lidí. Ukrajina znovu zasáhla sklady ruského prodejce Wildberries.
02:42Aktualizovánopřed 5 mminutami

Řecko hlásí kvůli požárům tři mrtvé, na západě Francie se mohli lidé vrátit domů

Požáry v Řecku si vyžádaly už tři oběti, při zásahu na Krétě zemřeli místní hasiči. Z jednoho z letovisek na ostrově se muselo evakuovat na osm tisíc lidí. S plameny bojuje několik stovek hasičů, práci jim ale komplikuje silný vítr. Lesy hoří i na řeckém Peloponésu či ostrově Lesbos. Další evakuace čekala také Španělsko. Francouzské úřady naopak povolily 84 tisíc osobám evakuovaným kvůli požárům v departementu Gironde, aby se vrátily do svých domovů.
před 48 mminutami

Ptačí chřipka je v Austrálii. Vědci hlásí desítky případů a obávají se šíření

Mezi volně žijícími ptáky v Austrálii se poprvé začal šířit vysoce nakažlivý virus ptačí chřipky H5N1. Podle agentury AFP to ve středu oznámila hlavní státní veterinářka Beth Cooksonová. Podle ní jde o očekávaný, ale znepokojivý vývoj, který může vést k rozsáhlejšímu šíření nákazy mezi divokými zvířaty.
před 1 hhodinou

Při amerických útocích zemřeli v Íránu tři členové rodiny, uvedla íránská média

Při amerických útocích zemřeli v noci na čtvrtek v Íránu tři členové jedné rodiny včetně dvouletého dítěte, píše Fars. Další dvě děti utrpěly zranění. Armáda USA podnikla další vzdušné údery na Írán v reakci na to, že se Teherán o den dříve pokusil zaútočit na vojenské základny USA na Blízkém východě, uvedlo oblastní velitelství amerických sil CENTCOM. Jordánsko ve čtvrtek už zneškodnilo pět střel vyslaných z Íránu. Kuvajt oznámil, že íránský útok, který v zemi zasáhl čínskou firmu, zabil člověka.
03:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americký soud shledal muže, jenž pobodal Rushdieho, vinným z terorismu

Americký soud ve středu shledal muže, který v roce 2022 ve státu New Yorku pobodal spisovatele Salmana Rushdieho, vinným ze zapojení do terorismu a z podpory libanonského šíitského militantního hnutí Hizballáh. Informovala o tom agentura AFP. Jiný soud už loni Hadiho Matara, který má americké a libanonské občanství, poslal za útok na Rushdieho na 25 let do vězení.
01:51Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoMoskva vydala zatykač na zakladatele Telegramu Durova

Moskva vydala zatykač na zakladatele sociální sítě Telegram Pavla Durova. Viní ho z napomáhání terorismu. V Rusku narozený podnikatel, který ale žije převážně v Dubaji, už v minulosti uvedl, že se podle něj ruské úřady snaží potlačit právo lidí na soukromí a svobodu projevu. Vyšetřování šifrovaná aplikace s více než miliardou uživatelů v současnosti čelí ve Francii – kvůli obvinění z řady trestných činů souvisejících s organizovaným zločinem. Také ukrajinské úřady v minulosti měly s platformou Telegram závažný bezpečnostní problém, který spočívá v riziku ruské špionáže, šíření dezinformací a zneužívání sítě k nepřátelským operacím. Ačkoliv je Telegram pro většinu Ukrajinců hlavním zdrojem zpráv a informací, pro stát představuje kritickou digitální hrozbu.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.