USA podnikly další letecký útok v Iráku, islamisté zmasakrovali 80 jezídů

Bagdád - Spojené státy společně s iráckou armádou podnikly další letecký útok proti islamistům na severu Iráku. Nálety se zaměřily na pozice povstalců poblíž největší irácké přehrady u města Mosul, kterou ozbrojenci z organizace Islámský stát (IS) ovládli začátkem srpna. Bagdád chce strategicky důležitou přehradu získat zpět pod svou kontrolu, pomoct má kurdská ofenziva. Ze samotného Kurdistánu mezitím přicházejí zprávy o zvěrstvech, které radikálové páchají. V pátek tamní úřady potvrdili masakr 80 jezídu v jedné z vesnic na severu země.

Přehrada leží na řece Tigris asi 50 kilometrů severně od Mosulu a pro islamisty představuje cennou kořist. Nádrž totiž zásobuje vodou rozsáhlé území, navíc zde funguje výkonná hydroelektrárna. Panují proto obavy, že islamisté mohou odstřihnout statisíce lidí od dodávek vody a elektřiny a také vytopit řadu měst v okolí.

Ofenzivu na opětovné získání přehrady kurdské síly zahájily se vzdušnou podporou amerického letectva. „Pešmergové (kurdští bojovníci) převzali, s americkou podporou, kontrolu nad východní stranou přehrady,“ řekl generál Abdal Rahmán Kuríní. „Zabili jsme několik členů IS. Pokračujeme v postupu a v příštích hodinách bychom měli oznámit dobré zprávy,“ dodal generál.

Podle svědků letecké údery proti radikálům začaly dnes brzy ráno a boje pokračovaly i odpoledne. Podle amerických médií se na nich podílely americké bojové letouny a bezpilotní stroje, které ze vzduchu poskytovaly podporu iráckým a kurdským vojákům na zemi.

Řež v jezídské vesnici

Extremisté dobývají na severu Iráku stále nová území. V pátek se objevily informace o tom, že sunnitští bojovníci ve vesnici nedaleko hory Sindžár popravili přinejmenším 80 mužů z náboženské menšiny jezídů a unesli asi stovku tamních žen a dětí. Muži prý dostali na výběr, buď konvertují k islámu, nebo budou zabiti. „Říkal, že Islámský stát se pět dnů snažil vesničany přesvědčit, aby konvertovali k islámu (…) Potom řekl, že shromáždili (tamní) muže a postříleli je,“ citoval server BBC slova muže z nedaleké vesnice, se kterým po masakru mluvil jeden z příslušníků IS.

Desítky tisíc jezídů jsou kvůli bojům odříznutí v horách. Západ je letecky zásobuje, od zvažované záchrany ale postupně ustupuje. Ke kurdským milicím, které s radikály v oblasti bojují, zamíří pomoc v podobě zbraní. Mimo jiné i z České republiky.

Jezídové
Zdroj: ČTK/AP/Khalid Mohammed

Brutalitu islámských radikálů odsoudila i Rada Bezpečnosti OSN. Na černou listinu přidala dalších šest lidí spojených s milicemi v Iráku a Sýrii. Na seznam se dostal například mluvčí Islámského státu, sankce ale míří i proti lidem, kteří milice financují nebo jim dodávají zbraně. Pro ně teď bude platit zákaz cestování a jejich účty zůstanou zmražené.

V Iráku se nyní vkládají naděje do nové vlády, kterou sestavuje designovaný premiér Hajdar Abádí. Bude se pokoušet sjednotit zemi, kterou sužují narůstající rozpory mezi sunnity, šíity a Kurdy. Podporuje ho i nejvlivnější šíitský duchovní v Iráku ajatolláh Alí Sistání.

Vůdce iráckých Kurdů vyzval Německo k dodávce zbraní

Na krátkou plánovanou návštěvu přijel do Iráku i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. V Bagdádu se sešel s Abádím, poté odjel do metropole iráckého Kurdistánu Irbílu, kde navštívil i uprchlický tábor. V jedné škole zde bydlí 50 rodin, tedy celkem asi 300 lidí. Převážně jde o jezídy. Steinmeier jim přislíbil další humanitární pomoc: „Jde také o to zajistit novou výstavbu domů, abyste se mohli vrátit do svých vesnic. Musíme nyní vytvořit takovou situaci, kdy již IS nebude podporována částí iráckého obyvatelstva.“ 

Do Iráku už dorazila i první německá humanitární pomoc. Pět vojenských letounů naplněných 36 tunami humanitárního nákladu dodalo zejména vodu, přikrývky, ale i léky a jídlo. Vůdce iráckých Kurdů Barzání Německo vyzval i k dodávce zbraní, které by kurdským bojovníkům pomohly v boji proti radikálům. Kurdští bojovníci prý rovněž od Němců potřebují výcvik a nejvíc jim chybí protitankové zbraně. V rozhovoru s německým zpravodajským magazínem Focus Barzání rovněž zdůraznil, že světové mocnosti by měly najít způsob, jak organizaci odříznout od zdrojů financování. Podle jeho odhadu IS dostává každý den tři miliony dolarů díky vynuceným odvodům a krádežím ropy.

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová připustila, že vláda možnost dodávky vojenského materiálu zvažuje. Zároveň ale tlumila očekávání Kurdů, když upozornila, že irácké síly jsou vycvičeny na zbraních sovětské konstrukce, kterými Německo nedisponuje. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 43 mminutami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 3 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 7 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 7 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.