Uprchlíci se nebudou mít kam vrátit. Sýrie vyvlastní jejich majetek, varují aktivisté

Syrská vláda přijímá zákony, které jí umožňují zabrat soukromý majetek, vysídlit občany a odradit uprchlíky od návratu do původních domovů, upozorňuje lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Zákon přijatý v dubnu umožňuje úřadům konfiskaci majetku bez náhrady a možnosti odvolání. Podle Damašku legislativa nikoho o majetek neokrádá – naopak prý umožní naplánovat obnovu zničených oblastí.

Za sedmileté občanské války byla podle HRW v Sýrii zničena třetina obydlí. Světová banka vyčíslila materiální škody v Sýrii na 300 miliard dolarů (6,7 bilionu korun).

Měsíční lhůta nestačí, lidé jsou za hranicemi a dokumenty chybí

Syrská vláda dala místním správám pravomoc vytvořit veřejno-soukromá společenství, která budou vlastnit poškozené oblasti a postarají se o jejich obnovu. Podle dubnového zákona dostali majitelé jen 30 dní na to, aby v zónách určených k přestavbě dokázali vlastnictví nemovitosti, pokud chtějí vstoupit do projektů obnovy. Jinak bude nemovitost převedena na místní správu.

HRW upozornila, že třicetidenní podmínku mnoho lidí nedokáže splnit, ať už proto, že se jako uprchlíci nedokážou v tak krátké době vrátit, nebo proto, že nemají náležité dokumenty. Před válkou byla zaregistrována jen polovina syrského nemovitého majetku, mnoho katastrálních úřadů bylo navíc za bojů zničeno.

HRW tvrdí, že dva kontroverzní majetkové zákony syrská vláda prosadila i v roce 2012. Skupina upozorňuje, že vláda je využívá k demolici domů oponentů režimu.

Mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová označila konfiskaci majetku uprchlíků za cynický plán. Libanonský ministr zahraničí Džibrán Básil konstatoval, že uprchlíci, kteří přijdou o majetek, nebudou mít důvod se vrátit. Vyzval proto syrskou vládu, aby zákon změnila.

V Libanonu žije téměř milion Syřanů a v poměru na počet vlastních obyvatel je v rámci států sousedících se Sýrií Libanon zemí nejzatíženější uprchlickou krizí.

Občanská válka v Sýrii má na kontě životy více než 350 tisíc lidí a z domovů kvůli ní uprchlo přes 11 milionů občanů. Z nich pět milionů je mimo Sýrii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...